Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

II. Onemocnění zubní dřeně

Onemocnění zubní dřeně, které je nejčastější příčinou endodontické léčby zahrnuje zánět vlastní dřeně zubu - pulpitidu a periodontitidu, kdy již zánět postihuje také další tkáně v okolí hrotu zubu.

 

Pulpitida - zánět zubní dřeně

 

Příčiny pulpitidy

Nejčastější příčinou bolestivého zánětu zubní dřeně neboli pulpitidy bývá bakteriální infekce, která vniká  porušenou zubovinou z kazivého ložiska do dřeňové dutiny. Příčinou je tedy většinou včas neléčený zubní kaz.

Dalšími méně častými příčinami jsou: chemické nebo fyzikální dráždění (tepelné dráždění u nedokonale podložených hlubokých amalgámových výplní, preprace zubu na korunku). Někdy se zánět dřeně může vyvinout i po předchozím správně provedeném ošetření velmi hlubokého zubního kazu, kdy již byla pulpa postižena bez zjevných klinických příznaků. Příčinou může být též trauma (nákus na tvrdou částečku v potravě, úder na zub) bez či s následným odlomením části tvrdé zubní tkáně.
Vzácněji  u pokročilé parodontitidy, pronikne infekce do dřeně kořenovým otvorem retrográdní cestou, zpětně z tzv. parodontálního chobotu.

Stadia pulpitidy a způsob léčby

1. Nejnižším stupněm postižení je překrvení  pulpy (hyperemia pulpae). Při ní má pacient následující obtíže:

  • Citlivost zubu na studené nebo na teplé - bolest po chvíli sama odezní.
  • Chybí bolest na poklep.
  • Nelze přesně lokalizovat bolestivý zub.

V případě, že jde skutečně pouze o hyperémii, je ještě možné zachránit zubní dřeň a zub ošetřit aniž by bylo nutno jí odstranit (exstirpovat).  Léčba spočívá v řádném ošetření zubního kazu, tzn. odstranění kazivých hmot a přiložení podložky obsahující hydroxid vápenatý. Poté je možno zhotovit klasickou výplň. Někdy se používá tzv. dlouhodobě provizorní výplň a po určité době zubní lékař provede nové vyšetření stavu zubu a vyhodnotí, zdali je možné zhotovit definitivní výplň nebo zdali je nutné enddontické ošetření.

2. V případě že onemocnění přešlo do fáze akutního zánětu zubní dřeně (pulpitis acuta), objeví se následující obtíže:

  • Zvýšená intenzivní bolstivost zubu na studené a na teplé podněty (později může studené naopak bolest zmírnit).
  • Spontánní (bez podráždění) mnohdy velmi intenzivní bolestivost zubu.
  • Bolest se zhoršuje v noci po ulehnutí a má pulsující charakter.  To se vysvětluje vlivem zvýšení tlaku krve v oblasti hlavy v horizontální poloze (noční návštěvy pacientů na zubní pohotovosti...).
  • Někdy bolest na skus a na poklep.
  • Bolestivý zub lze zpravidla lokalizovat.

Při tomto ošetření již bude nutné odstranit nemocnou dřeň (tzv. exstirpovat) a následně provést správné opracování, rozšíření a zaplnění kořenového kanálku zubu = endodontické ošetření.

3. U některých pacientů probíhá zánět dřeně pod obrazem chronické pulpitidy. Ta bývá charakterizována neurčitými obtížemi:

  • Bolesti jsou neurčité, mírnější než u akutní formy nebo úplně chybí.
  • Může být citlivost na skus.
  • Někdy menší citlivost na studené.

Pokud zub není ošetřen, dřeň odumírá (hovoříme o nekróze nebo gangréně zubní dřeně) a infekce se často rozšíří kořenovým kanálkem do kosti v oblasti hrotu zubu. V takovém případě může vzniknout zánět, který se odborně nazývá periodontitida

 

Onemocnění zubní dřeně - příznaky

Hyperémie
("Překrvení")
Akutní zánět Chronický zánět Nekróza
("Odumření")
Spontánní bolest ne ano nebývá ne
Bolest po ulehnutí ne ano ne ne
Citlivost na studené ano, ale po odstranění
dráždění odezní
někdy bolest,
někdy studené b. tlumí
někdy mírná ne
Citlivost na teplé ano, ale po odstranění
dráždění odezní
ano někdy ano někdy ano
Určení bolavého zubu ne ano ano -
Citlivost na skousnutí ne někdy ne někdy
Potřeba endodontického
ošetření
ne, ale je nutno ošetřit kaz ano ano ano

Periodontitida -  zánět tkání v okolí hrotu zubního kořene

Pokud bakterie proniknou dále kanálkem do okolních tkání, vzniká zánět v okolí hrotu kořene zubu tzv. periodontitida. Ta probíhá pod obrazem akutního nebo chronického zánětu.

Akutní periodontitida

Pacient má následující obtíže:

  • spontátnní bolest zubu, zhoršující se teplými podněty 
  • pocit povystouplého zubu z lůžka
  • nemožnost na zub dokousnout (někdy v pokročilých stádiích bývá bolestivý i dotyk jazykem) 
  • někdy může být zvýšená teplota

Pokud pacient není včas ošetřen, zánět se může šířit okolní kostí, vytváří se hnis, který nakonec pronikne kostí až pod sliznici. V takovém případě už se jedná o kolemčelistní zánět (absces - viz. obr.), nemocný má teplotu a bývá celkově zchvácený. V tkáních okolo bolestivého zubu vzniká otok, kůže i sliznice jsou zarudlé a výrazně bolestivé na dotyk. Takový zánět je potřeba co nejdříve ošetřit! Hrozí totiž jeho další šíření a infekce ve výjimečných případech může ohrozit i život pacienta!

Chronické periodontitidy a nebezpečí fokální infekce

Příznaky:

  • spontánní bolest jen mírná, většinou úplně chybí
  • bolest na skus není, nebo jen mírná
  • někdy viklavost zubu
  • občas přítomnost kožní nebo slizniční píštěle (kanálek, kterým vytéká hnis - viz. obr.)

Chronické záněty okolí hrotu probíhají jen s malými příznaky, nebo zcela bez příznaků. Často bývají objeveny až při zubním rentgenovém vyšetření. Zánět totiž způsobí, že dojde k destrukci kosti v okolí apexu, která se na rentgenu projeví rozšířením štěrbiny mezi mkostí a kořenem zubu či dokonce kruhovým projasněním. Zubní lékař vám v takovém případě oznámí, že zub má tzv. periapikální nález nebo "váček".  U pacientů se běžně setkáváme s názorem, že zub který má váček a nebolí, není třeba brát příliš vážně a nijak ho neošetřovat. To sice zcela odpovídá přísloví co tě nepálí nehas, ale řešení to v žádném případě správné není! Takový zub může kdykoliv a zcela nečekaně (často například na dovolené u moře po absolvovaném letu letadlem se změnami tlaku vzduchu...) přejít do akutního zánětu a způsobit vážné zdravotní komplikace se všemi následky!

Je zapotřebí si uvědomit, že se jedná o fokální infekci, která může být zdrojem postižení dalších orgánů. Ohroženy jsou zejména srdeční chlopně, ledviny, svaly, klouby. Chronická periodontitida může také znemožnit plánovanou operaci. Přestože nic nebolí, organismus a imunitní systém je neustále vystaven působení toxických látek, které jsou při takovém zánětu produkovány bakteriemi i vlastním tělem. To se může projevit větší únavou, zvýšenou sedimentací, poruchami imunitního systému, zhoršením některých celkových onemocnění atd.

Léčba spočívá v provedení řádného endodontického ošetření.  Pokud je toto provedeno správně, většinou dojde i k vyhojení váčku (zpravidla do jednoho roku). Dnes již jen vyjímečně nutno endodontické ošetření zubu doplnit malým chirurgickým výkonem tzv. resekcí kořenového hrotu, při které se v případě, že zub nelze dokonale endodonticky ošetřit a je-li to u daného zubu proveditelné,  odstraní zánětlivě změněné tkáně v okolí hrotu zubního kořene a zhotoví se dokonale těsnící výplň kořenového kanálku.

Není-li endodontické ošetření u zubu postiženého chronickou periodontitidou z různých důvodů proveditelné (zahnuté a nepřístupné kanálky, oddělený nástroj nacházející se v některém z kořenových kanálků, nespolupráce pacienta a pod), je vhodné takový zub raději extrahovat.

Autor:  MUDr. Radek Hulička, Jablonského 446, 379 01 Třeboň a MUDr. Martin Neumann - www.MujZubar.cz, publikováno 15.05.2007 v rubrice Endodoncie, aktualizováno 6.6.2011


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.