Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

Afty – časté a bolestivé postižení ústní sliznice

Afty patří k nejčastějším zánětlivým onemocněním ústní sliznice. Postihují opakovaně pětinu populace vyspělých zemí bez ohledu na věk a pohlaví. Přesné příčiny vzniku aft nejsou dodnes objasněny, víme jen, že se nejedná o přenosnou nemoc. Jejich klinický obraz může být velmi podobný jinému, mnohem závažnějšímu onemocnění, proto by měl diagnózu vždy stanovit zubní lékař.
 
 
Afty jsou onemocněním nepříjemným, bolestivým a často znovu a znovu se vracejícím. Postihují sliznici ústní dutiny. Afty nejsou onemocněním novým, popsali je již Řekové. Jejich výskyt není závislý na přítomnost zubů, tvoří se v bezzubých ústech stejně jako v ústech lidí s vlastními zuby. U dětí i dospělých Někdy se objeví jednou za život a již se nikdy nevytvoří, jindy se objevují i několikrát ročně. Jsou lidé, kterým se dokonce jedna afta hojí a již se další začíná tvořit. Období bez aft v ústech mohou být pro tyto nemocné velice krátké a vzácné. Tato často se opakující zánětlivá postižení úst nazývají odborně lékaři jako "recidivující afty".
 
 
Jaké obtíže afty vyvolávají?
Výskyt aft je doprovázen výraznou a nepříjemnou bolestivostí – zejména při jídle, ale i mluvení. Spontánní klidové bolesti jsou vzácnější. Pacienti, kteří trpí tvorbou aft opakovaně, jsou již na základě předchozích zkušeností schopni předem říci, kde se afta vytvoří. Vyskytují se u nich tzv. prodromální příznaky v podobě pálení, tlaku, sliznice se jim zdá v daném místě oteklá a při dotyku citlivá. Jejich předpověď se velice často vyplní do 1–3 dnů. Bolest aft se zhoršuje kontaktem se slaným, kyselým nebo kořeněným jídlem.
 
 
Kde v ústech se afty vyskytují?
Afty se netvoří na kterémkoliv místě v dutině ústní, ale pouze tam, kde sliznice není na povrchu tzv. keratinizována. To znamená, že je nikdy nenajdeme na tvrdém patře a dásních. Afty nacházíme častěji v přední části úst, v tzv. "vestibulu", na hranách a spodině jazyka. Méně se afty vyskytují na patrových obloucích, měkkém patře a mandlích.
 
 
 
Klinický obraz
Tvorba afty začíná jako puchýřek (aphta=puchýřek), který brzy praskne a změní se ve vřídek. Spodina tohoto vřídku se nachází mírně pod úrovní okolní sliznice. Okraje jsou ostré a lemované začervenalou sliznicí, které se lidově říká "zánětlivé haló". Aft může být v ústech vytvořeno najednou několik nebo jen jedna. Nemají ale sklon splynout do rozsáhlejších ploch. Většina aft bývá velikosti od 1 do 4 mm v průměru. Vzácněji pak bývá velikost větší o průměrem dokonce přesahujícím i 3 cm. Menší afty se vyhojí během 1- 2 týdnů, ty velké se mohou hojit i několik měsíců. Rozdíl není jen ve velikosti, ale také ve způsobu hojení: malé afty se hojí bez jizvy, ale velké afty jizvou. Další rozdíl mezi nimi je, že spodina malé afty je měkká, spodina velké afty je tvrdá. Afta není infekční, tzn., že se nepřenáší z člověka na člověka.
 
 
Příčina vzniku aft ... ?
Příčina vzniku aft nebyla dosud zjištěna. Postupně se uvažovalo, že příčinou jsou viry, baktérie či nedostatek vitaminů. Nic z toho se ale neprokázalo. V posledních letech bylo zjištěno, že u některých pacientů souvisí vznik aft s nedostatkem železa, vitamínu B2 a kyseliny listové.
Stále probíhají výzkumné studie, zda a jak se zapojují autoimunní procesy do vzniku této choroby. Vznik afty může být vyprovokován např. poraněním při čištění chrupu kartáčkem, špatně sedící zubní protézou, přikousnutím části sliznice, ale i stresem, menstruací u žen a pod.. Řada pacientů dává také vytvoření afty do souvislosti s určitým druhem potravy, jejichž šťávy a esence mají vliv na sliznici úst (koření, citrusové plody, rajčata). Jasný průkaz této příčiny ale není doposud podán. Při špatné hygieně bývá průběh aft těžší, protože se spodina aftózních vředů bývá infikována bakteriemi.
 
 
Léčba aft
Léčba aft nebyla dosud uspokojivě vyřešena. Důvodem je skutečnost, že účinně léčit se dá jen onemocnění, u kterého je známa jeho příčina. A to právě u aft splněno není. V případě, že je příčina neznámá, léčí se pouze příznaky choroby. Pacienty postižené tvorbou aft nejvíce trápí bolestivost. Spodina aft bývá navíc infikována bakteriemi, které zesilují zánětlivou reakci. U řady pacientů s aftami se nachází nedostatek železa, vitamínu B a kyseliny listové. Bolest zubní lékař tlumí místní aplikací speciálních roztoků s obsahem chloridu zinečnatého, dusičnanu stříbrného, koncentrovaným peroxidem vodíku. Tyto roztoky aftu naleptají a bolestivost vymizí. Dále může překrýt aftu krycí pastou jako je Solcoseryl nebo Mundisal gel. Při opakovaném výskytu je vhodné vyšetření hladiny železa, vitaminu B a kyseliny listové a v případě nedostatku zvýšení příjmu v podobě příslušných přípravků.
Dále Vám zubní lékař doporučí roztoky či gely pro domácí péči a provádění výplachů desinfekčními roztoky.
 
 
Jak se zachovat při vytvoření afty v dutině ústní:
Navštívit zubního lékaře, aby diagnózu potvrdil, protože by se mohlo jednat i o jiné onemocnění, které se léčí odlišně.
1.       Zavést co nejlepší ústní hygienu dutiny ústní, protože povlaky na zubech jsou významným zdrojem mikroorganizmů.
2.       V lékárně si zakoupit roztoky a gely, které se aplikují potřením přímo na afty – např. Herbadent roztok na dásně s anestetickým účinkem. Obsahuje směs bylinných extraktů a eterických olejů.
3.       Ke snížení mikroflóry přispívají výplachy dezinfekčními roztoky, kterých je na trhu celá řada: roztoky chlorhexidinu např. Corsodyl, směs bylinných extraktů a éterických olejů – Herbadent ústní voda koncentrát, eterické oleje – např. Listerin, Tantum verde, jodové preparáty a jiné.
 
 
Zpracováno a upraveno podle článku doc. MUDr. Ivo Dřízhala, CSc. Aftózní zánět dutiny ústní – recidivující afty a níže uvedené literatury
1. Sciuba JJ. Herpes simplex and aphtous ulcerations: Presentation, diagnosis and management – An update. Gen Dent. 2003; Nov.-Dec: 510–516.
2. Slezák R, Dřízhal I. Atlas chorob ústní sliznice. Praha: Quintessenz 2004, Praha 1. vyd.
3. Slezák R, Kopecký O, Krejsek J. Recidivující afty. Praha: Galén 2000, 1. vyd.
4. Tyldesley WR, Field EA. Oral Medicine. Oxford University Press 1995, 4th Ed.

Sdílet:
9.3.2016 - Příspěvek na dentální hygienu od VZP
Od 1. 1. 2016 je možno čerpat až 1 000 Kč na dentální hygienu provedenou zubním lékařem nebo dentální hygienistkou v rámci preventivních programů VZP.

28.2.2016 - ČSK neručí za cizince bez aprobace
Česká stomatologická komora (ČSK) nemůže ručit za kvalitu péče v ordinacích, které zaměstnávají stomatology ze zemí mimo EU bez aprobační zkoušky. Řekl to prezident ČSK MUDr. Pavel Chrz s tím, že takových stomatologů přibývá. Z ministerského návrhu novely zákona č. 95/2004 Sb., zpřísnění podmínek pro cizince vypadlo.

22.1.2016 - Textová inzerce, články a reklamní plochy na Zuby.cz