Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

Ústa jako popelník

Existují dvě tvrzení, která jsou dnes všeobecně přijímána jako neotřesitelný fakt - země je kulatá a kouření škodí zdraví. Kvůli bludu o placaté zemi zemřelo v minulosti několik bystrých jedinců, kteří nám ukázali pravdu. Z jakého důvodu v současnosti předčasně umírají desetitisíce lidí vlivem kouření je tak trochu záhadou. Měl by jim někdo vysvětlit, že neblahá pravda o kouření je už víc než dostatečně prokázána, a že tedy svůj život obětují zbytečně. Kouření nade vší pochybnost způsobuje nebo výrazně přispívá ke vzniku více než padesáti nemocí lidského organismu, z nichž mnohé závažně ohrožují život. Jedno ze tří úmrtí na rakovinu je způsobeno kouřením, včetně 90 % všech úmrtí na rakovinu plic. Kouření je také příčinou 20 % všech úmrtí na různá srdeční onemocnění a 90 % všech úmrtí na zánět průdušek a emfyzém plic. Například v USA prý cigarety zabíjejí více lidí než AIDS, alkohol, automobilové nehody, vraždy, sebevraždy a heroin dohromady. V ČR je dnes kouření příčinou každého pátého úmrtí - to je 60 úmrtí denně, 22 000 ročně.

Kuřákův polibek

Patřil jsem kdysi do party několika "výjimečných" mladistvých jedinců, kteří se samozřejmě čistě ze studijních důvodů nebránili takřka ničemu, co jim společnost běžně nabízela (a nabízí ve stále hojnější míře). Jeden z přátel nám svého času oznámil, že přestal kouřit a zdůvodnil to následovně: "Když jsem konečně uhnal tu blondýnu ze stavebky, tak se se mnou odmítla líbat, protože prý chutnám jako popelník. A to jsem si předtím vzal žvýkačku! Přece si nenechám kazit milostnej život". Nutno podotknout, že zmíněný kolega to vzhledem ke svému věku již poněkud přeháněl - vykouřil totiž krabičku cigaret denně.

Silný kuřák se vedle návyku jen těžko zbavuje zápachu vlasů, oblečení a nepříjemného dechu - kouření má totiž (jak jinak) také velmi nepříznivý vliv na dutinu ústní. Nikotin obsažený v tabáku dlouhodobě narušuje přirozené složení slin, které chrání zuby a dásně před vnějšími vlivy a výrazně se podílejí na trávení potravy. V důsledku narušení slin pak vznikají poruchy trávení a různá onemocnění úst. Podle lékařských výzkumů hrozí kuřákům až pětkrát větší riziko vzniku paradentózy (než nekuřákům) a mnohem častěji se u nich vyskytuje zubní kaz, zubní kámen a patologické změny na sliznicích.

Trpící ústa kuřákova

Kdyby mohla kuřákova ústa mluvit sama za sebe, jistě by řvala silným hlasem při každé zapálené cigaretě. Při kouření (i po něm) se totiž v ústech děje něco strašného:

  • V dutině ústní dochází ke značnému zvýšení teploty, což vede k poškozování a zvýšenému odumírání buněk všech přítomných tkání
  • Absorbovaný nikotin výrazně snižuje průtok krve a tím i prokrvení sliznic, čímž dochází k jejich nedostatečné výživě. Zhoubné bakterie se radují - sliznice jsou tak méně odolné vůči různým infekcím.
  • Ochranná funkce slin narušená nikotinem nebrání v potřebné míře ukládání plaku, což je měkký bělavý povlak, který se neustále usazuje na našich zubech a poskytuje vhodné útočiště zhoubným bakteriím. To má mimo jiné za následek zvýšenou tvorbu zubního kamene a různých skvrn na povrchu zubů, které opětovně napomáhají usazování plaku...
  • V důsledku kouření také často dochází k řídnutí a úbytku kostní tkáně čelistí, což samozřejmě mimo jiné urychluje ztrátu zubů
  • Kouření ničí vitamín C, jehož nedostatek způsobuje sníženou obranyschopnost organismu. Kuřáci si v těle běžně udržují o 30 až 40 % méně vitamínu C než nekuřáci.

Výše zmíněné patologické jevy se u kuřáků odehrávají bez ohledu na pečlivou ústní hygienu, která však může značně zmírnit dopad kouření na orální i celkové zdraví. Zanedbané prostředí ústní dutiny totiž obecně zvyšuje riziko různého typu závažných onemocnění až o 60 %.

Nikdy není pozdě

V jakémkoliv věku a bez ohledu na délku kuřáckého období je pro kvalitu a zachování vašeho života velmi významným krokem přestanete-li kouřit. Jestliže jste právě dokouřili opravdu poslední "hřebík do rakve", začínají se ve vašem těle dít podivuhodné věci:

  • Za 20 minut se tlak krve a tep vrací do normálu a zlepšuje se prokrvení končetin
  • Za 8 hodin se vyrovnává nebezpečně snížená hladina kyslíku v krvi a začíná se snižovat riziko infarktu
  • Za 24 hodin je z těla vyloučen oxid uhelnatý. Plíce se pozvolna regenerují - začínají vylučovat odumřelou sliznici a další odpadní látky
  • Za 48 hodin již v těle není zjistitelný nikotin. Začínají se výrazně zlepšovat všechny metabolické funkce a také čich a chuť
  • Za 72 hodin se vám díky uvolněným dýchacím cestám o poznání lépe dýchá a máte více energie
  • Za 2-12 týdnů - v tomto období se stále zlepšuje prokrvení celého organismu a tím i jeho zásobování kyslíkem
  • Za 3-9 měsíců se funkce plic zlepšila o 5 - 10 %. Zlepšují se časté dýchací potíže, jako kašel, dýchavičnost nebo sípání
  • Za 5 let je riziko infarktu ve srovnání s kuřákem poloviční
  • Za 10 let je riziko rakoviny plic jen mírně vyšší a riziko kardiovaskulárního onemocnění a infarktu přibližně stejné jako u nekuřáka

Leukoplakia - nezhoubné onemocnění kuřákůZávislost na cigaretách

Heslo pro tento odstavec záměrně zní "závislost na cigaretách" nikoliv jen "na tabáku". Tento zhoubný návyk totiž začíná tzv. psychosociální závislostí. Fyzická čili drogová závislost na tabáku, respektive nikotinu, který je v tabáku obsažen, se dostavuje až po určité době, jejíž délka je u každého jedince individuální podle jeho genetických dispozic.

Psychosociální závislost na cigaretách nesouvisí s jejich chemickým složením. Je to soubor psychomotorických návyků neboli uklidňujících rituálů, které se váží na určitou situaci či místo. Stane-li se pro nás kouření cigarety (doutníku, dýmky) symbolem pohody, příjemných zážitků v určité společnosti či prostředkem ke zvládnutí stresu, máme čím dál častější potřebu zaměstnat svou mysl a své ruce manipulací s cigaretou, kdy se soustředíme na její vytažení z krabičky, zapálení, vdechování a pozorování kouře, odklepávání popele, apod., což nás osvobozuje od vnitřní nervozity nebo navozuje pocit sounáležitosti s určitou skupinou lidí. Je to tedy závislost na cigaretě jakožto rituálním předmětu.

Silná fyzická (drogová) závislost na nikotinu se dostaví u 60 - 80 % kuřáků. Předpoklad a rychlost jejího vzniku je dána stavbou receptorů v mozku a je asi z 50 % dědičná. Nikotin je klasická droga, podobná svými účinky na lidský organismus heroinu, amfetaminu, kokainu či jiným drogám, proto je obtížné se jí zbavit. Závislý na nikotinu je kuřák, který kouří denně nejméně 10 cigaret a po probuzení si do hodiny zapaluje první cigaretu.

Účinky nikotinu jsou však (jak známo) naštěstí mnohem slabší než u výše zmíněných drog. Vezmeme-li v úvahu, že silná fyzická závislost na nikotinu nevzniká až u 20 % kuřáků, zjistíme, že síla kuřáckého návyku významnou měrou spočívá právě v závislosti psychosociální.

Jak odhodit cigarety v dál...

... a jednou provždy se zbavit závislosti? Základním předpokladem je síla vlastního rozhodnutí. Inspirací může být epizoda z rodinného života jednoho z mých přátel, jehož otec přestal ze dne na den kouřit. Jako silný kuřák (40 i více cigaret denně) se totiž dostal do situace, kdy s rodinou trávil víkend z dosahu civilizace a zapomněl se zásobit cigaretami. V sobotu ráno s hrůzou zjistil, že nemá co kouřit a že bez cigarety bude muset přečkat přinejmenším několik hodin. V blízkém okolí nebyl žádný obchod ani restaurace. Začal tedy prohledávat celý dům a když neobjevil žádný tabák, začal z odpadků vyhrabávat nedopalky cigaret. Najednou se zarazil a nahlas pronesl: "Copak jsem nějaký otrok?!". Ustal ve svém pološíleném řádění a od té chvíle si nezapálil jedinou cigaretu. Evidentně si velmi ostře uvědomil, že závislost na kouření neničí jen tělo.

V boji s psychosociální závislostí na cigaretách pomůže určitý strategický plán: Nejdříve si uvědomte, v jakých situacích nejčastěji kouříte a předem si pro tyto chvíle připravte náhradní rituál. Snažte se narušit denní stereotyp. Nějaký čas například nepijte kávu, ke které jste si s oblibou zapalovali cigaretu, ale třeba zelený čaj. Hned po jídle vstaňte a místo cigarety si vyčistěte zuby. Místo kouření občas žvýkejte čerstvé či sušené ovoce nebo oříšky apod. Oznamte rodině a přátelům své rozhodnutí přestat kouřit a požádejte je o podporu. Společnost, která vás i přesto bude hecovat průpovídkami typu: "Seš snad něco lepšího, že si s náma nezapálíš?" pro vás prostě není nadále vhodná. Dodržujte pitný režim - pijte pokud možno neslazené nápoje. Nedostatek tekutin totiž mimo jiné zvyšuje nervozitu a podrážděnost. Velmi pomáhá jóga, různé relaxační techniky a samozřejmě pohyb na čerstvém vzduchu.

Na téma "jak odvyknout kouření" jsou na knižním trhu k dostání publikace, které vás konkrétně povedou nebo inspirují.

Fyzická závislost na nikotinu může být postupně odbourána farmakologicky, tedy pomocí léků: pro každého je dnes dostupná tzv. náhradní léčba nikotinem (NLN), kdy pro překlenutí nejsilnějších abstinenčních příznaků absorbujeme nikotin jiným způsobem než kouřením tabáku. K tomuto účelu jsou v lékárnách volně bez lékařského předpisu k dostání preparáty ve formě žvýkaček, náplastí nebo inhalátorů. O jejich užívání se poraďte s lékárníkem popřípadě s vaším lékařem.

Silně závislým kuřákům může kterýkoliv lékař (bez omezení odbornosti) předepsat Antidepresivum bupropion. Léčba tímto preparátem, který je vázán na lékařský předpis, by měla trvat dva až tři měsíce - což přesně stanoví lékař. Lék lze kombinovat s libovolnou formou nikotinového preparátu.

Svět lidí produkuje mnoho destruktivních absurdit a kouření je bezesporu jednou z nich. Vzdáme-li se cigaret a jiných tabákových výrobků, ozdravíme sebe i své okolí. Mnoho negativních jevů nemůžeme přímo ovlivnit. Pasivní i aktivní kouření své a našich blízkých ano.

David Mondok

Publikováno: 05.09.2003 v rubrice Prevence .
Autor:


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.