Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

Která zubní pasta je nejúčinnější?

Poslední desetiletí bylo ve znamení mnohých změn, které se nevyhly ani trhu se zubními pastami. V nabídce se objevilo mnoho novinek: zubní pasty odstraňující zubní kámen, "bělící" zubní pasty, zubní pasty pro nemocné dásně a dokonce zubní pasty snižující nadměrnou citlivost zubů. Jsou opravdu účinné?

ŘidičBěžná zubní pasta je přibližně ze 75 % tvořena vodou a dalšími zvlhčovadly, z 20% brusnými prostředky - křemičitany nebo mletým vápencem, z 1 až 2 % pěnícími prostředky a příchutěmi, pufry, barvivy, plnidly a fluoridem.

Fluoridovanou zubní pastu nebo ne?

Obsah fluoridu má zásadní význam v prevenci vzniku zubního kazu. Zubní pasty s fluoridy snižují při pravidelném používání kazivost chrupu o 20-30%. Většina fluoridovaných zubních past obsahuje fluorid sodný (NaF), fluorid cínatý, aminfluorid nebo monofluorofosforečnany (MFP). Podle obsahu sloučenin fluoru se pasty rozdělují na zubní pasty vhodné pro děti s obsahem 250-500 ppm F, běžné zubní pasty pro dospělé s obsahem fluoridu 1000-1500 ppm F a terapeutické zubní pasty s obsahem 1800-2500 ppm. Pro děti do 4 let vělu jsou vhodné zubní pasty s nižšími koncentracemi fuoridů – důvodem je riziko vzniku skvrnité skloviny při opakovaném polykání pasty. Fluoridované zubní pasty při aplikaci 2x denně jsou považovány za velmi účinné prostředky při předcházení vzniku zubního kazu. Zvyšují koncentraci fluoru ve slině na dobu několika hodin, zyvšují koncentraci fluoru v plaku, brání demineralizaci a podporují remineralizaci povrchu skloviny. Významný pokles kazivosti ve vyspělých zemích v posledních letech je připisován především obecnmému používání fluoridovaných zubních past.

Vyjímečně se u některých lidí mohou projevit příznaky alergie na fluor ve formě zarudnutí kůže v okolí úst, kde dochází při čištění zubů k přímému kontaktu s pastou. Někteří lidé deramtologové připisují podíl na vzniku této tzv. periorální dermatitidy právě fluoru obsaženému v zubních pastách, jiní tvrdí že je způsobena látkou SLS (sodium lauryl sulfát), která se přidává jako pěnidlo do zubních past. Těmto lidem se pak doporučuje vyzkoušet zubní pastu bez obsahu fluoridu nebo bez SLS.

Více o významu a způsobech účinku fluoridů v samostatném článku.

Zubní pasty pro citlivé zuby

Podle posledních studií trpí citlivostí zubů téměř 40% světové populace. Každý člověk s citlivými zuby by měl absolvovat vyšetření u zubního lékaře, který dokáže rozpoznat, zdali se nejedná o příznak závažnějšího onemocnění. Zubní pasty na citlivé zuby jsou účinné u 80–85 % populace, která tyto zubní pasty pravidelně používá. Obecně jsou tyto zubní pasty vhodné, pokud u pacienta dochází k obnažování zubních krčků. Obnažení krčku zubu je nejčastější příčinou vzniku citlivosti na chlad, teplo, sladká či kyselá jídla. Citlivost zubů může mít na náasledek vznik zubního kazu. Zuby jsou totiž často citlivé i při dotyku vláken zubního kartáčku, citlivá místa jsou při čištění vynechávána a tak dochází k hromadění plaku – hlavní příčiny vzniku kazu a zánětu dásní. Účinné látky obsažené v zubních pastách na citlivé zuby snižují citlivost dvěma způsoby – buď napomáhají k uzavření kanálků na obnaženém povrchu zuboviny, kterými se vedou impulsy k zubnímu nervu nebo snižují nervovou dráždivost.

Zubní pasty proti zubnímu kameni

Většina klinických studií ukazuje, že zubní pasty určené na kontrolu zubního kamene zubní kámen neodstraňují. Mohou pouze zpomalovat hromadění dalšího zubního kamene. Nezmenšují však množství zubního kamene, který se tvoří pod dásněmi, což je oblast, kde se zubní kámen podílí na zhoršování onemocnění dásní. Proto je důležité, aby vám zubní lékař nebo dentální hygienistka pravidelně odborně odstraňoval zubní kámen.

Pasty pro péči o nemocné dásně

Tento typ zubních past obsahuje často různé látky, jejichž cílem je omezit přítomnost bakterií, regenerovat a vyživovat tkáň dásní nebo mít tzv. adstringentní účinek, tzn., že se dásně "stáhnou" a člověk má po omezenou dobu po vyčištění zubů lepší pocit.

První typ zubní pasty tvoří pasty s obsahem aluminium laktátu. Na krabičkách zubních past s obsahem aluminium laktátu se lze často dočíst, že "zpevňují dásně". Toto tvrzení je však naprosto falešné a pro zubní lékaře úsměvné. Pokud totiž dojde k uvolnění zubu v důsledku úbytku kosti zubního lůžka při onemocnění zvaném parodontitis (mezi lidmi populární parodontóza), žádná zubní pasta již viklající se zub nezpevní. Řada odborníků – praktických zubních lékařů a parodontologů zastává názor, že adstringentní (dásně stahující) účinek pouze zastírá projevy onemocnění a odvádí pozornost od toho nejdůležitějšího - důsledného odstraňování zubního plaku. V testu zubních past provedeném v květnu 2001 německým spotřebitelským časopisem OKO-TEST se 2 tyto pasty umístili v kategorii "méně doporučeníhodné".

Druhou skupina je zastoupena pastami s fluoridem cínatým, na rozdíl od ostatních past, které obsahují fluorid sodný. Fluorid cínatý může příznivě snižovat výskyt gingivitidy. Na druhou stranu je prokázáno, že fluorid cínatý není schopen chránit proti rozvoji zubního kazu tak, jako fluorid sodný. Nemáte-li další problémy, doporučuje se přesto dávat přednost zubní pastě obsahující jakýkoli typ fluoridu před zubní pastou bez obsahu fluoru.

Třetí skupinou jsou pasty s výtažky z různých léčivých bylin, které mají antimikrobiální, protizánětlivé, hojivé a regenerační účinky. Využívají znalostí přírodní medicíny a fytoterapie. Mají-li také dostatečný obsah fluoridu, jsou dobrou volbou při snaze o zlepšení stavu dásní, snížení krvácivosti a ochraně před vznikem zubního kazu.

Zubní pasty s obsahem jedlé sody – hydrgenuhličitanu sodného

Zubní pasty s obsahem jedlé sody zažívají v posledních letech renesanci. Hydrogenuhličitan sodný má výraznou neutralizační kapacitu a dokáže tak snížit koncentraci kyselin, které narušují povrch skloviny a podílejí se na vzniku kazu. Je to látka, která se používá při tzv. profesionálním čištění zubů metodou "air polishingu", kdy se vytvořeným sprejem odstraňují z povrchu zubů pigmenty a plak. Je přitom šetrná k povrchu skloviny.

Někteří lidé považují slanou chuť a pocit při čištění zubní pastou s obsahem jedlé sody za příjemné. Příchuť jedlé sody může některé lidi povzbudit k tomu, aby si zuby čistili déle. To je také přínosné.

Zubní pasty s bělícím účinkem

Pokud máte vážný zájem o vybělení svých zubů, měli byste tuto otázku prodiskutovat se svým zubním lékařem. Existuje několik metod bělení zubů pod dohledem zubního lékaře, o kterých se píše v jiném článku. Bělící zubní pasty mohou být doplňkem profesionálního bělení. Nespokojenost při používání bělících zubních past je často způsobena přehnanými očekáváními. Je nutno si uvědomit, že účinek tzv. bělících zubních past by bylo lépe nazvat projasňující, protože pomáhají lépe odstranit různé pigmenty přichycené na povrchu zubu při pití kávy, čaje, červeného vína a kouření. Účinek starší generace těchto past byl založen na zvýšené abrazivitě viz. odstavec "Abrazivní zubní pasty pro kuřáky" a bylo nutné dávat pozor na možnost odírání povrchu zubů. Účinnost posledních bělících zubních past je zajištěna pomocí účinných látek, které rozpouštějí adherované pigmenty. Objevují se také pasty s obsahem peroxidů. Otázka bezpečnosti peroxidů v zubních pastách není v současné době dořešena. Existují názory, že peroxidy mohou dráždit a poškozovat dásně a sliznice a např. v Kanadě se zubní pasty s obsahem peroxidu neprodávají. Americká dentální asociace ADA naopak uvádí, že koncentrace peroxidů v zubních pastách prodávaných v současné době je bezpečná.

Abrazivní zubní pasty pro kuřáky

Tyto zubní pasty se nedoporučují, neboť mohou způsobovat recese dásní nebo obroušení zubních struktur. Abrazivita zubních past se měří indexem RDA, který by nikdy neměl překročit hodnotu 100. Nejlepším způsobem, jak se zbavit zbarvení zubů způsobeného kouřením, je zanechat kouření a poté se objednat na profesionální vyčištění zubů zubním lékařem.

Pastu nebo gel?

V tomto případě záleží skutečně na každém z nás, kterou formu upřednostní. Zvláště mladší generaci často přitahuje modernější gelová forma, která dodává pocit svěžesti. Některým gelům bývá připisován menší brusný účinek než u past, vždy ale záleží na konkrétním výrobci jaké účinné látky jsou do pasty či gelu přidány. Současné zubní pasty i gely jsou bezpečné a dostatečně účinné čistící prostředky. Můžete tedy používat kterýkoli z nich, dle vlastního výběru.

Závěr

Čistěte si zuby zubní pastou s obsahem fluoridu po dobu nejméně 2 minut, nejméně 2x denně a kartáčkem s měkkými či středně tvrdými štětinami. Většina lidí si čistí své zuby v průměru pouze 20 vteřin. Správný způsob pohybu zubním kartáčkem by vás měl naučit váš zubní lékař nebo dentální hygienistka. Použití dentální nitě jednou denně je také důležitým krokem, neboť odstraňuje stravu a plak z mezizubních prostor, kam se nedostane ani nejlepší zubní kartáček a zubní pasta. Studie ukazují, že plak (bakterie) se vrací na čisté zuby zhruba 4 hodiny po posledním čištění. Čistěte si tedy zuby pravidelně a pravidelně používejte i dentální niť.

MUDr. Martin Neumann

Publikováno: 01.03.2007 v rubrice Ústní hygiena .
Autor:


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou. Podle odborníků více než 90 % lidí, které lékař před výkonem pošle nejdřív na zubní hygienu, nepoužívá mezizubní kartáček, což je základní problém, protože samotný kartáček není schopen vyčistit vše.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.