Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

Stanovisko České stomatologické komory a EU k používání amalgámu

Je ošetření amalgámem pro pacienta bezpečné? Norsko zakázalo od 1. ledna 2008 užívání dentálního amalgámu, kromě výjimečných případů. Švédsko chystá podobný zákaz od 1. dubna 2008 a Dánsko chce výrazně omezit užívání amalgámu pravděpodobně do konce tohoto roku. V článku si můžete přečíst stanovsko České stomatologické komory a stanovisko komise EU.
 

 

K používání amalgámu v ČR zveřejnila dne 26.2.2008 Česká stomatologická komora následující stanovisko:

Největším rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Archaickou přípravou s nepřesně odměřovaným množstvím rtuti a amalgámových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál.
Zdravotní pojišťovny platí za tento výkon pouhých 170 Kč, což pokrývá pouze 6 minut práce zubního lékaře a průměrných nákladů ordinace. Důsledkem je nedostatek času na provedení výplně, což v kombinaci se zastaralým materiálem vede k nedostatečně kvalitnímu provedení výplně, vysoké pravděpodobnosti vzniku dalších kazů a nízké trvanlivosti výplně.

Odstraňování starých amalgámových výplní znamená opět značnou zátěž pro zdraví pacienta a vzniklý odpad může ohrozit životní prostředí.

Východiskem je použití nadstandardního, tedy kapslovaného, dózovaného amalgámu, který minimalizuje manipulaci se rtutí, garantuje výrobcem přesně nastavený optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny.

Alternativou mohou být také další estetické alternativní výplňové materiály (tzv. bílé plomby).

ČSK vyzývá pacienty, aby se u svých zubních lékařů informovali na různé možnosti ošetření zubního kazu a na výhody a rizika vhodných výplňových materiálů. Na základě těchto informací má pacient právo se svobodně rozhodnout pro jeden z nabízených postupů.

Mgr. Zina Sladkovská
tisková tajemnice ČSK

Originální článek naleznete na webových stránkách České stomatologické komory zde:    


Stanovisko komise Evropské unie k problematice bezpečnosti užívání amalgámu

 
 
V rámci Evropské unie řeší problematiku bezpečnosti užívání amalgámu kromě zubních lékařů dva významné mezinárodní vědecké výbory při Evropské komisi (SCHER a SCENIHR).
Scientific Committee on Health and Enviromental Risk (SCHER) se zabývá problematikou ohrožení životního prostředí a nepřímými zdravotními účinky rtuti z dentálního amalgámu. Dne 29. 11. 2007 předložil k veřejné diskusi svoje závěry, kde kromě jiného konstatoval, že zubní lékaři 27 států EU (EU-27) produkují ročně odpad cca 109 tun rtuti, kremací zemřelých s amalgámovými výplněmi se uvolní cca 14 tun rtuťových výparů. A dále:
* Zatížení vodních organismů rtutí z odpadu zubních ordinací při použití separátorů amalgámu je nízké.
* Riziko kontaminace půdy anorganickou rtutí z amalgámu je nezávažné.
* Expozice lidí výparům rtuti z dentálního amalgámu je zanedbatelným zdravotním rizikem.
* Neurotoxicita a nefrotoxicita rtuti se projevuje při přijímání vyšších dávek hlavně organické formy rtuti, která je obsažena například v rybách.

Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risk (SCENIHR) se věnoval bezpečnosti dentálního amalgámu pro pacienty a uživatele a 21. 11. 2007 zveřejnil k diskusi svoje závěry:
* Tento vědecký výbor složený z nezávislých odborníků uznal amalgám jako funkční zubní výplňový materiál volby.
* U amalgámu byly shledány některé lokální vedlejší účinky, ale nebylo prokázáno riziko vzniku systémových onemocnění ve vazbě na používání amalgámu.
* Expozice relativně vyšším hladinám rtuti vzniká u jedinců, u kterých je nutné odstraňovat stávající amalgám, a u personálu zubní ordinace – tomuto riziku lze předcházet správným pracovním postupem a hygienou práce.
* Ani alternativní výplňové materiály nejsou bez rizika.
 
Stanoviska mezinárodních profesních organizací
Problematice užívání dentálního amalgámu se věnují také mezinárodní profesní organizace.
Council of European Dentists (CED) přijal k dentálnímu amalgámu rezoluci v květnu 2007:
* Amalgám zůstává v řadě indikací nejlepším výplňovým materiálem, je snadno zpracovatelný, trvanlivý a ekonomicky výhodný.
* Zubní ordinace by měly používat účinné separátory amalgámu z odpadních vod.
* Omezení užívání amalgámu by mohlo poškodit finanční stabilitu zdravotních systémů a u jednotlivých pacientů může omezit přístup k zubní péči. Je lépe zaměřit se na prevenci orálního zdraví a tím snižovat potřebu ošetření.

Také na půdě Světové federace zubních lékařů (FDI) je používání amalgámu žhavým tématem. Na posledním jednání sněmu FDI v Dubaji, 26. 10. 2007, byla přijata hned tři prohlášení, která se této problematiky týkají:
* Prvním je Rukověť zacházení se rtutí (Mercury Hygiene Guidance), které definuje způsoby a pravidla zacházení se rtutí v zubní ordinaci tak, aby byla minimalizována rizika související s její toxicitou.
* Dalším je prohlášení FDI o místních vedlejších účincích amalgámových výplní (Possible Local Effects of Amalgam Restorations), které upozorňuje na některé nevýhody a místní reakce způsobené výplněmi z amalgámu. U většiny pacientů je ale amalgám bezpečným a dobrým výplňovým materiálem s dlouhou životností.
* Zásadní je zřejmě třetí prohlášení FDI o bezpečnosti amalgámu (Safety of Dental Amalgam). Konstatuje, že zatím nebyly podány jasné důkazy o tom, že existuje souvislost mezi přítomností amalgámových výplní v ústech a mezi chronickými degenerativními nemocemi, onemocněním ledvin, autoimunitními chorobami, psychickými poruchami, komplikacemi v těhotenství nebo jakýmikoliv nespecifickými symptomy.
I alternativní neamalgámové výplňové materiály mají vedlejší účinky. Je vhodné pokračovat ve výzkumu na toto téma.

V návaznosti na prohlášení evropských a světových profesních a odborných autorit se nabízí otázka - jsou restriktivní opatření Norska, Dánska a Švédska ve věci užívání dentálního amalgámu motivována opravdu jen ekologickými aspekty?

Komentář autora: Je otázkou, zdali členové komise EU a další organizace více než zájmy ochrany zdraví jednotivců nehájí zájmy EU jako instituce samotné. Obzvláště podezřelá je totiž součást stanoviska komise EU, ve kterém uvádí, že: „Omezení užívání amalgámu by mohlo poškodit finanční stabilitu zdravotních systémů…“ Skoro se tak nabízí podezření, že komise nadřazuje kolektivní stabilitu svých zdravotních systémů a své mocenské zájmy nad zdravotní rizika způsobená aplikací sloučenin rtuti jednotlivcům. Všichni zúčastnění se shodují na tom, že amalgám obsahuje prvky a sloučeniny kovů toxické pro organismus, které se v různě velké míře mohou do organismu uvolňovat. Oficiálně se tvrdí, že je to ale malé množství, které tolik nevadí. Zajímavé... Přesné příčiny mnohých chronických a tzv. psychosomatických onemocnění ani dnes ve 21.století jednoznačně nelze prokázat. Existuje-li podezření, že se na jejich vzniku může podílet amalgámová slitina, je namístě její používání omezit. Jak je možné tvrdit, že zubní ordinace musí být vybaveny odlučovači amalgámu, protože by jinak docházelo ke znečišťování životního prostředí toxickými látkami z amalgámu, který se lidem odstraňuje z úst a přitom jednohlasně oznámit, že další aplikace amalgámu do lidských úst je považována za bezpečnou?

Publikováno: 02.06.2008 v rubrice Výplně zubů. Aktualizováno: 5.2.2011
Autor:


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.