Fraktury zubů - nejčastější příčiny a léčba
Mám prasklý zub, jak se to stalo?
Když se nám ulomí část zubu, obvykle to svádíme na špatné jídlo, jako lepivé bonbóny, nebo popcorn. Ale ve skutečnosti jídlo nemuselo vůbec způsobit frakturu. Lepivé cukroviny mohou urychlit prasknutí, ale fraktura nejspíše vznikla kvůli předchozímu oslabení zubu. Nejčasteji praskají zuby, u kterých se museo udělat tzv endodontické neboli u mrtvých zubů s ošetřenými kořenovými kanálky. V minulosti se i mrtvé zuby následně ošetřovaly amalgámovou výplní. A to je pravděpodobně nejčastější situace, kdy dovhází k fraktuře zubu: zub, ve kterém je zhotovena amalgáomvá výplň a část tvrdé zubní tkáně již z dřívější doby chybí nebo zub u kterého bylo dokonce dříve provedeno tzv. endodontické ošetření, tzn. odstraněn zubní nerv a kořenové kanálky byly vyplněny, je slabší a křehčí, než zdravý zub. Amalgám navíc při tuhnutí zvětší svůj objem a v zubu tak vzniká pnutí. To po určité době společně s namáháním při rozmělňování potarvy vede k odlomení původně zdravé, ale oslabené části zubu.
Existují i další důvody proč zub může prasknout jako je zubní kaz, přímé trauma při sportu nebo nákusu na tvrdý předmět, oslabením tvrdé zubní tkáně abrazí či zábrusem a pod. V některých případech zub prostě nemůže vydržet obrovský tlak vyvinutý čelistními svaly a praskne při rozmělňování potravy. Častou příčinou také bývá noční skřípání zuby, tzv. bruxismus. Jeden ze způsobů, jak ochránit zuby před frakturou, je nosit v rizikových situacích, např. při sportu nebo i při nočním skřípání zubní chrániče. Můžete si je nechat zhotovit na míru vašemu chrupu u zubního lékaře.
Co mám dělat, když mi praskne zub?
Prasknutí zubu může být bolestivé, jestliže je obnažen zubní nerv, který bývá velmi citlivý. Doporučuje se vypláchnout ústa vlažnou vodou, vyčistit postižené místo a v případě otoku přiložit studený obklad. Dále bez váhání navštívit svého zubního lékaře.
Jak je možné prasklé zuby "opravit"?
Při způsobu opravy záleží na umístění a velikosti "defektu". Prvním krokem je zabroušení ostrých hran prasklého zubu, jestliže nějaké vznikly. U malých defektů může zábrus stačit. Léčba se totiž bude značně lišit, podle toho, kde zub praskl, jak blízko zubnímu nervu prochází lomná linie a podle celkového stavu zubu. Chybějící část zubu může být doplněna speciálními výplňovými materiály. Dříve to býval známý amalgam nebo zlato u zadních zubů. Od používání těchto materiálů se v posledních letech ustupuje a mnohem více se používají estetické fotokompozitní (bílé) materiály a keramika. Podle velikosti defektu může zubní lékař zhotovit klasickou bílou zubní výplň nebo pryskyřičnou či lépe keramickou inlay, onlay ev. overlay. U větších defektů zejména předních zubů pak pomůže zhotovení keramické fasety polokorunky nebo korunky. U fraktur, které zasáhly zubní nerv, se musí nejdříve ošetřit kořenové kanálky, což zahrnuje vyjmutí zubního nervu v místním znecitlivění, úpravu a vyplnění kanálků zubu speciální hmotou. Teprve poté je možno přistoupit k rekonstrukci chybějící části zubu.
Co se stane když si vyrazíte celý zub?
Jestli si vyrazíte zub, co nejrychleji ho seberte. Poté vyražený zub opláchněte vlažnou vodou a očistěte kořen, jestliže je špinavý. Nijak ho přitom "nedrhněte", nepoužívejte žádné nástroje, abyste neodstranili zbytky tkání. Jestliže je to možné, vložte si zub sami zpět do zubního lůžka v postavení, ve kterém byl před úrazem. Vhodnější je ale umístit zub do lahvičky s vlažnou vodou a okamžitě vyhledat zubního lékaře, který rozhodne o dalším postupu.
A jak prasknutí zubů předcházet?
Jak bylo uvedeno výše, nejčastěji praskají zuby, které se musely tzv. umrtvit a u kterých se musely ošetřit kořenové kanálky. Toto ošetření se provádí v drtivé většině v situacích, kdy zubní kaz postoupil tak daleko, že již nejde zachránit zub živý. Zubní kaz je ale onemocnění, kterému lze předcházet dodržováním správné zubní hygieny, každodenním čištěním zubů správnou technikou a pomocí správných pomůcek pro ústní hygienu - vhodných zubních kartáčků, mezizubních kartáčků a zubních past. Velkému zájmu se nyní těší i elektrické zubní kartáčky, jejichž účinnost je dle provedených studií ještě o něco málo vyšší, než při klasickém čištění manuálními zubními kartáčky. A samozřejmě je nutné v pravidlených intervalech alespoň jednou za rok preventivně (tzn. i když nic nebolí!!) navštěvovat zubního lékaře či dentální hygienistku.
Zdroj: dentistry.com, foto Free Stock photos by Vecteezy
Překlad a úprava textu MUDr. et MUDr. Martin Neumann, ZUBNÍ CENTRUM PETŘINY
