II. Gingivitida - zánět dásní

24. 05. 2021

Rozdělení gingivitid

Gingivitidy neboli záněty dásní se dělí na:

zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida,
Touto formou trpí přes 80% lidí a když není včas adekvátně léčena, může přejít postižením hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky vč. ztráty vlastních zubů či dokonce celého chrupu.
gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (např. syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a pod. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.

S ohledem na masové rozšíření a náplň práce zubního lékaře, budeme dále věnovat hlavní pozornost právě plakem indukované chronické gingivitidě.

Související produkty

Chronická plakem indukovaná gingivitida

chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90% středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy (lidově parodontóza či paradentóza). Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Jen při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamin C).

Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, tzv. toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.

Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu, neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které, lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce-léta), může napadnout hlouběji další tkáně parodontu a přejít v parodontitidu (lidově parodontóza či paradentóza). U lidí trpících dlouhodobě neléčeným zánětem dásní je vysoké riziko hlubšího a nevratného poškození v souladu s pravidlem, že kapka nehloubí kámen silou, ale vytrvalostí.
Velmi důležité je proto včasné zjištění zánětu dásní (preventivní prohlídky!!!) a následná léčebná opatření ještě před tím, než zánět nenávratně postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu.

Příznaky a stanovení diagnózy

K příznakům gingivitidy patří:

změna vzhledu - dáseň je zarudlá a později také zduřelá, hladká a lesklá zejména v oblasti zubních krčků
krvácení při čištění chrupu, doteku sondou, popřípadě i spontánní krvácení
ve většině případů dásně nebolí, zcela vyjímečně se vyskytuje mírná citlivost

Ke stanovení diagnózy zánětu dásní nepotřebuje zubní lékař žádné speciální přístroje - gingivitidu rozpozná pohledem na dásně při běžném vyšetření.

Stanovení PBI indexu (indexu krvácivosti papil)
Míru závažnosti zánětu pak určí lékař nebo zubní hygienistka pomocí měření krácivosti a stanovením tzv. PBI indexu - indexu krvácivosti papil. Toto se provádí pomocí parodontální sondy se zakulaceným koncem a je zcela bezbolestné. Stupeň krvácení se vyhodnocuje u všech zubů, přičemž součet za celou ústní dutinu reprezentuje zmíněný PBI index. Ten slouží jako objektivní výpověď o stavu dásní, respektive o kvalitě ústní hygieny jednotlivých pacientů. Platí totiž jednoduché pravidlo: špatná ústní hygiena = silné krvácení z dásně a vysoký PBI index / výborná ústní hygiena = žádné krvácení z dásně a nízká hodnota PBI indexu.

Hodnoty:

0 - dáseň nekrvácí
1 - dostavuje se pouze bodové krvácení nebo krvácení v kratších úsecích
2 - dostavuje se krvácení z delších úseků nebo je přítomno několik krvácivých bodů
3 - mezizubní prostor se již brzy po vyšetření sondou naplňuje krví, ta po chvíli pomalu odtéká do oblasti krčku zubu
4 - silné krvácení při vyšetření sondou

Stupeň závažnosti krvácení (0 - 4) je zaznamenáván u každého mezizubního prostoru. Po zápisu se sečte celkový počet bodů a vyhodnotí se závažnost onemocnění dásní. Cílem zubního lékaře nebo dentální hygienistky, kteří provádějí kromě profesionálního čištění zubů - odstraňování zubního kamene, též výuku techniky čištění zubů, je snížit součet bodů alespoň pod 15. Index krvácení z dásně je možné snížit na nulu, tedy na stupeň naprostého uzdravení, a to za předpokladu, že má mezizubní prostor hladké stěny a může být důkladně vyčištěn nití nebo mezizubním kartáčkem.

Zvýšená krvácivost dásní a strach z dalšího krvácení často vede postižené k tomu, že si méně čistí zuby a tak situaci jen zhoršují: v ústech je větší množství plaku, který tvoří základ pro vznik zubních kazů a onemocnění dásní.

Léčba zánětu dásní

Léčba spočívá v dokonalém odstraňování zubního plaku, tzn. důsledné, provádění ústní hygieny. Zubní lékař nebo většinou dnes již dentální hygienistka provede ordinační vyčištění zubů. Odstraní i zubní kámen, čímž se zlepší možnosti dokonalého odstraňování zubního povlaku v domácích podmínkách. Nezbytná je spolupráce pacienta s lékařem, a to zejména v oblasti dokonalého provádění ústní hygieny zahrnující čištění zubů správnou technikou a čištění prostorů mezi zuby mezizubními kartáčky a zubní nití.

U akutních forem a pacientů, kde je žádoucí velmi rychlé potlačení projevů zánětu dásně, je možné využít jako podpůrný prostředek i léčebné výplachy úst roztoky s obsahem chlorhexidinu. Základním úkonem v boji se zánětem dásní však vždy zůstane mechanické odstranění mikrobiálního povlaku pomocí vhodných pomůcek a použitím správné techniky čištění. Vše ostatní jako jsou ústní vody, zubní pasty a masážní roztoky určené k léčbě zánětu dásní mají pouze omezený a pomocný účinek a samy o sobě bez mechanického odstranění plaku nikoho zánětu dásní nezbaví.

Prevence

Prevencí vzniku zánětu dásní je jednoznačně pravidelná a správnou technikou prováděná ústní hygiena. Optimální techniku je nutné zvládnout s pomocí nácviku u dentální hygienistky, která rovněž doporučí vhodné pomůcky pro její provádněí Proměří velikost mezizubních prostorů speciální sondou a doporučí odpovídající velikost mezizubních kartáčků. Profesionální ústní hygienu v ordinaci zubního lékaře nebo u dentální hygienistky je vhodné podstoupit každých 6 měsíců.

Další formy gingivitidy

Pokud hrají při vzniku onemocnění a zhoršování stavu roli i jiné faktory, rozlišujeme další formy gingivitidy:

Tzv. hormonální gingivitis se může se objevovat v těhotenství (gingivitis gravidarum, těhotenská gingivitida), pubertě, klimaktériu nebo při užívání starších antikoncepčních přípravků. Základní příčinou vzniku hormonální gingivitidy je většinou „normální“ chronická gingivitis. Proto je pro léčbu a prevenci rovněž nezbytná správná hygiena ústní dutiny. Podle okolností se dále může rozvinout v hormonální parodontitidu (angl.: hormonal factors which influence periodontal diseases).

V těhotenství by se péči o dásně měla věnovat zvýšená pozornost obzvlášť. Zánětem dásní trpí až 100% gravidních žen. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni v důsledku zvýšené přítomnosti plaku před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní k toxinům a enzymům, které produkují bakterie plaku. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu a porodu dítěte s nízkou porodní hmotností. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu

Zvýšené hladiny určitých hormonů mohou navíc přímo podporovat růst a rozmnožování určitých druhů bakterií (např. Prevotella intermedia, ve 4. až 6. měsíci těhotenství).

Vzácně se lze setkat s velmi bolestivou deskvamativní gingivitidou (angl.: desquamative gingivitis), která není samostatnou diagnózou, spíše popisem klinického stavu, který vzniknul na podkladě plakem indukované gingivitidy u pacientů s celkovým onemocněním. Mohou ji vyvolávat tyto klinické obrazy či příčiny:
- dermatózy: lichen planus, pemphigoid, pemphigus, dermatitis herpetiformis, epidermolysis bullosa
- alergie - reakce místní přecitlivělosti na ústní vody, materiály zubních náhrad (slitiny kovů, plasty), léky, kosmetiku, žvýkačky, skořici, natriumlaurylsulfát (SLS) obsažený ve většině zubních past
- autoimunitní onemocnění a hormonální poruchy

Gingivitis desquamativa je provázena potížemi jako je nesnášenlivost hrubých kousků jídla, ostrých koření, změn teploty, kyselých jídel. Gingiva může být postižena u jednoho až všech zubů. Může být postižena pouze gingiva nebo postižení gingivy může být spojeno s postižením jiných sliznic nebo kůže. Léze mohou upozornit na závažné onemocnění, které se může takto poprvé manifestovat. K příznakům patří pálení v ústech a silné bolesti. Povrchové vrstvy sliznice dásní se olupují, často se přitom tvoří puchýře. Protože je při tomto postižení čištění ústní dutiny bolestivé, bývá tato forma gingivitidy překryta gingivitidou chronickou, která je podmíněna plakem.
Jako léčebné opatření se navrhuje: odstranění vyvolávajících příčin (je-li to možné), zlepšení ústní hygieny, lokální nebo systémová imunosupresivní léčba

U deskvamativní gingivitidy nejčastěji nacházíme tyto bakteriální druhy: actinomyces, streptococcus, veilonella, fusobakterie, treponema, prevotella.

Akutní gingivitida (angl. acute gingivitis) začíná většinou v mezizubních prostorech. Je to zpravidla akutní vzplanutí chronické gingivitidy. PO určité době opět ustoupí do chronické formy, nebo se může zhoršit do formy nekrotizující ulcerózní gingivitidy (ANUG). Jako příčiny jsou označovány mechanické a termické podněty v součinnosti s bakteriálním znečištěním z plaku. Léčba akutní gingivitidy je poměrně snadná: správná ústní hygiena a podpůrné výplachy ústní dutiny antibakteriálními roztoky.

Ulcerózní gingivitida (ANUG, angl. zkratka Acute Necrotizing, Ulcerative Gingivitis) se vyvíjí zejména vlivem nezdravého způsobu života (stres, abusus alkoholu, léků, cigaret). Společně s nedostatečnou či zcela absentující ústní hygienou a kouřením se tedy na vzniku choroby podílí lokální iritace gingivy depozity zubního kamene a zřejmě i jiné etiologické faktory lokální a celkové povahy, snižující obranychopnost tkání parodontu či celého lidského organismu. Můžeme ji však pozorovat i při obtížném prořezávání zubů moudrosti u dětí a mladistvých. V klinickém obraze dominují četné zánětlivé vředy papil a postižení volné i připojené gingivy s tendencí k zanícení celé sliznice ústní dutiny (stomatitis). K příznakům patří kromě bolestí také hnilobný zápach z úst (foetor ex ore), celková únava a horečka. Bolesti jsou podstatně silnější než u „normální“ akutní gingivitidy. Čištění ústní dutiny je velmi obtížné. Tvoří se bakteriální plak – a tím se začarovaný kruh uzavírá. K prvnímu vyčištění je většinou zapotřebí zubní ošetření s místním znecitlivěním. V ekonomicky vyspělejších zemích se onemocnění v současnosti vyskytuje jen zcela sporadicky.

Autor: MUDr. et MUDr. Martin Neumann www.MujZubar.cz - ZUBNÍ CENTRUM PETŘINY