Vytažení zubu (odborně extrakce) je nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných např. těžkým srdečním onemocněním, nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte. Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, pro vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit event. komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).

Bojíte se trhání? Zapojte se do soutěže KORUNKY a vyhrajte hodinu dentální hygieny. To chci

Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, někdy i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, což znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší "přetažením" okolních měkkých tkání přes tuto tzv. oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat, a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.

Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují tzv. vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se zvýší účinek samotné anestezující látky. Po jejich odbourání dochází naopak k vasodilataci, tedy roztažení cév, která může vyvolat i poměrně významné krvácení.To můžete nejlépe zastavit tak, že použijete čistý přežehlený plátěný kapesník, který stisknete v místě extrakční rány asi na 20 – 30 minut. Pokud ani pak nedojde k zástavě krvácení, bude nutno kontaktovat zubního lékaře.

Další komplikací, které nejvíce zajímá pacienty je bolest po extrakci. Ta je většinou zvládnutelná běžnými analgetiky, o konkrétním léku je vždy dobré domluvit se s ošetřujícím lékařem. Bolesti mohou trvat několik dnů, zhruba od třetího dne by však měly začít ustupovat. Pokud se naopak zvyšují, objeví-li se otok nebo dokonce teplota, bude nutné další odborné ošetření.

Hojení extrakční rány probíhá tak, že tato je nejprve vyplněna krevní sraženinou - koagulem, které je následně z okolní kosti nahrazeno "hojivou tkání" (granulační tkáň). Ta se změní na vazivo, které se posléze promění v kost. Ze strany sliznice dochází k přerůstání epitelu přes granulace a vazivo. Poruchy hojení mohou nastat zejména v případě, kdy dojde k rozpadu krevní sraženiny, lůžko poté zůstává prázdné, může se infikovat bakteriemi z dutiny ústní a dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. To je někdy provázeno poměrně silnými bolestmi. Hovoříme o tzv. suchém lůžku. Onemocnění se léčí opakovanými výplachy rány a vkládáním různých tamponád a drénů.

Autor:  MUDr. Radek Hulička, Jablonského 446, 379 01 Třeboň