První pomoc při zánětu zubní dřeně - pulpitida

  1. Ošetření se provádí v místním znecitlivění.
  2. Lékař provrtá korunku nemocného zubu, aby získal dostatečný přístup do dřeňové dutiny (trepanace zubu). Zároveň se odstraní všechny kazivé hmoty.
  3. Následně je odstraněna nemocná dřeň pomocí speciálních nástrojů, které se nazývají nervové jehly.
  4. Podle současných názorů by po odstranění dřeně mělo následovat v jedné ordinační době dokonalé rozšíření kanálků a jejich definitivní zaplnění (popsáno v kapitole o endodontickém ošetření).
  5. Z časových důvodů (první pomoc) však nelze tento požadavek vždy splnit, proto je možné zub dočasně uzavřít vhodnou provizorní výplní.
    Při zánětu zubní dřeně by zub neměl zůstat do dalšího ošetření tzv. "volně", tedy s otevřeným kanálkovým systémem.

První pomoc při zánětech v okolí hrotu kořene - peridontitida

V tomto případě již mikroorganismy pronikly do okolí hrotu zubu, do přilehlé kosti. V akutním stádiu zánětu zde dochází k tvorbě hnisu. Cílem ošetření v rámci první pomoci je umožnění volného odtoku hnisu, který při tomto typu zánětu vzniká. To se děje většinou kořenovým kanálkem. Provádí se tedy stejně jako u pulpitidy tzv. trepanace, kdy lékař provrtá korunku nemocného zubu, kanálek se rozšíří a většinou dojde k evakuaci (vypuštění) nahromaděného hnisu.  To se projeví rychlou úlevou od bolesti. Pokud hnisu není příliš mnoho a lékař může kanálek po důkladném pročištění a desinfekci dokonale vysušit, lze i v tomto případě provést ošetření v jedné době. Většinou se ale v těchto případech volí způsob ošetření ve více návštěvách. Ve valné většině případů totiž z kanálku po prvním ošetření vytéká stále hnis a krev, kanálek nelze vysušit a proto lze maximálně zhotovit provizorní výplň. Při výraznějším hnisání se zub ponechá několik málo dnů "volně". Ale: čím déle je zub otevřen, tím mají mikroorganismy větší šanci pronikat z úst kanálkem do zánětlivého ložiska, proto doba, po kterou je zub tzv. otevřen, nesmí být příliš dlouhá.

V pokročilejším stadiu stadiu tohoto onemocnění proniká hnis kostí k povrchu, dostává se pod okostici a vytváří zde absces. Ta se projeví jako více či méně bolestové vyklenutí na dásni v místě, které přibližně odpovídá hrotu postiženého zubu. V tomto případě je již nutné chirurgické ošetření, v místní anestezii stomatolog provede rozříznutí (incizi) abscesu, hnis se vypustí a do rány se pak zavádí drén. Ten je potřeba po dobu několika dnů po sobě vyměňovat.

Podání antibiotik?

Platí zásada, že léčba v endodoncii musí být tzv. kauzální, to znamená, že musí vést k odstranění příčiny onemocnění. Podle této zásady v podstatě není potřeba při dokonalém ošetření kanálků podávat antibiotika. Avšak při vážnějším průběhu zánětů v okolí hrotu kořene, kdy jsou přítomny celkové příznaky - nemocný má zvýšenou teplotu a velký otok, je jejich rozumné použití zcela namístě. Dále se antibiotika podávají u pacientů s celkovým onemocněním jako je cukrovka, srdeční vady, poruchy imunity apod..

Autor: MUDr. Radek Hulička, Jablonského 446, 379 01 Třeboň a MUDr. et MUDr. Martin Neumann - www.MujZubar.cz - ZUBNÍ CENTRUM PETŘINY, (15.05.2007, aktualizováno 6.6.2011)