Přehled nejčastějších typů korunek a jejich vlastností

Obnova funkce zubu jako součásti žvýkacího aparátu a obnova artikulace je základním požadavkem, který by měl splnit každý typ korunky. Z tohoto úhlu pohledu by bylo dostačující zhotovit celoplášťovou kovovou korunku. Pokud bychom se nacházeli v některých méně rozvinutých zemích s jinou kulturou a korunka byla navíc ze žlutého kovu, byl by její nositel považován okolím za člověka žijícího v blahobytu…

Takový stav, kdy by v ústech bylo vidět kov, ovšem rozhodně nevyhovuje pojetí ideálu krásy a vysokým estetickým nárokům naší současné euroamerické společnosti. Požadavkem doby je krásný bělostný úsměv a zuby dokonalého tvaru.

Typy korunek? Placené a zdarma. Zapojte se do soutěže KORUNKY a vyhrajte keramickou korunku. To chci

1.Celoplášťová kovová korunka

Nazývaná také „zlatá“ nebo „litá“. Nejjednodušší typ korunky zajišťující obnovu funkce zubu a díky použitému materiálu má dlouhou životnost. Obvykle se zhotovuje ze slitiny s obsahem drahého kovu. U sociálně slabých pacientů je možné použít pro výrobu i tzv. „náhradní slitiny“  (většinou chromkobaltové). Vnější vzhled je pak většinou stříbrný, takže je použití omezeno na místa chrupu, která nejsou běžně viditelná.

Využití: náhrada destruovaného zubu v místech, kam není vidět, tedy v oblasti stoliček u sociálně slabších pacientů; jako ochranná nebo sponová korunka v případě, kdy se pacientovi dále zhotovuje částečná snímatelná zubní náhrada korunka na které je umístěna spona této snímatelné náhrady.
Preparace: většinou mělký zaoblený schůdek nebo smíšená forma, vzácněji čistě tangenciální nebo schůdková preprace.

+ Trvanlivost - díky vlastnostem použitých materiálů je kovová korunka odolná
+ Nízká cena – pro zubní laboratoř jednoduchá a nenákladná výroba, při využití materiálů neobsahujících drahé kovy lze cenu ještě dále redukovat (pro sociálně slabé pacienty), práce lékaře je ale stejně náročná, jako u zhotovení jakéhokoliv jiného typu korunky
+ Dobrá biologická tolerance v případě správně provedené preparace a použití ušlechtilých biokompatibilních slitin

- Esteticky zcela neuspokojivé: „kovové zuby“ a „zlaté zuby“ už zkrátka nejsou „in“, a proto se dnes využívají jen v místech, která nejsou vidět u sociálně slabých pacientů, kteří si nemohou dovolit standardní estetickou, dnes (2011) již většinou metalokeramickou korunku
- Kov je dobrý tepelný vodič, a proto se po nacementování může objevit silná citlivost na tepelné podněty (potrava, nápoje).
- Jsou li v ústech na sousedních zubech nebo zubech v protější čelisti použity jiné druhy kovů např. amalgámové výplně, mohou vznikat tzv. galvanické proudy, pachutě, pocit brnění a „kovové“ chuti v ústech, narušení chuti a může docházet k povrchovým oxidacím až korozím.

2. Celoplášťová pryskyřičná korunka

Pryskyřičné celoplášťové korunky, dříve nazývané slangově „žaketky“ byly zhotovovány z dnes již nepoužívaných polymetylmetakrylátových pryskyřic technikou lisování nebo volné modelace s polymerací teplem a tlakem, později (a někde dodnes) z kompozitních plastů klasických nebo polymerovaných světlem. Jsou pochopitelně estetičtější než kovové korunky, ale mechanicky málo odolné a ve srovnání s metalokeramickými či celokeramickými korunkami výrazně zaostávají v mechanických (odolnost, trvanlivost) i estetických vlastnostech. Jedinou jejich výhodou tedy zůstává nižší cena, což je ovšem s ohledem na nižší životnost rovněž relativní.
Využití: náhrada destruovaného zubu ve viditelných úsecích chrupu u sociálně slabých pacientů, převážně dnes již jen jako dlouhodobě provizorní korunka

Preparace: zaoblený (fixace duálními či kompozitními cementy) či pravoúhlý schůdek schůdková (fixace klasickými či skloinomerními cementy)

+ Nízká cena

- Nízká mechanická odolnost, využitelná pouze u předních zubů
- Horší estetické vlastnosti ve srovnání s metalo a celo-kearmickými korunkami
- Zvýšené nároky na ztrátu tvrdých zubních tkání (obvod pláště vyžaduje odstranění až 2 mm vrstvy zubu pro zajištění odolnosti), není-li přechod na zub plynulý, dochází k dráždění okraje dásně a jejímu akutnímu zánětu
 

Fasetované korunky

Tyto korunky bývají v učebnicích stomatologie označovány také jako „kombinované“, tzn. základní část je zhotovena z kovu a na části nebo celém povrchu se pokrývá estetickým materiálem, kterým je buď pryskyřice nebo keramika. V případě pryskyřice se potahuje pouze viditelná (tvářová) strana korunky a kousací ploška s ploškou přivrácenou do úst zůstávají kovového vzhledu. V 90.letech minulého století, kdy ještě v ČR nebyly tolik dostupné metalo a celo-keramické korunky, se řada zubních lékařů a laboratoří pokoušela zhotovovat tzv. atraumatické korunky. U těchto korunek byly pryskyřicí potaženy také kousací plošky s cílem dosažení vyšší estetiky. Nízká mechanická odolnost plastů na zatěžovaných místech však během 1-2 let po nacementování způsobila v ústech prakticky neopravitelná poškození. Proto se od zhotovování těchto korunek a můstků upustilo. Naopak keramická hmota vykazuje vysokou pevnost a umožňuje splnit vysoká estetická očekávání pacientů v podobě výroby od vlastních zubů téměř nerozeznatelných pevných náhrad. Keramikou je možné dlouhodobě úspěšně pokrýt prakticky veškeré plošky zhotovované korunky, vč. plošek kousacích a obrácených do ústní dutiny. Na ústupu je proto v současné době fasetování korunek pryskyřicemi obecně a standardním typem korunky se stala korunka fasetovaná keramikou, nazývaná metalokeramická.

3. Korunka fasetovaná pryskyřicí

Kov, ze kterého je zhouba korunka, je ve viditelných místech tzn. na předních plochách zubů potažen plastem - dnes prakticky již výhradně světlem polymerovanou kompozitní pryskyřicí (dříve i akrylátovými pryskyřicemi). Korunky se vyznačují dobrými mechanickými vlastnostmi a uspokojivou estetikou. Estetický dojem je ovšem relativní, protože není možné pryskyřicí pokrýt kousací plošky, což v případě premolárů („čtyřky“ a „pětky“) může být vnímáno jako esteticky rušivé, protože kousací plošky těchto zubů jsou mnohdy ještě viditelné. Estetika také závisí na zvoleném materiálu a pečlivém laboratorním zpracování. Korunkám metalokeramickým a zejména celokeramickým se tyto korunky v estetických vlastnostech nevyrovnají.
Využití: náhrada destruovaného zubu v kterémkoliv místě chrupu, zejména však ve viditelných úsecích chrupu, protože v méně zraku exponovaných místech (stoličky) je potřeba estetiky tvářové strany zubu diskutabilní, kousací ploška zůstává kovová.
Preparace: zaoblený schůdek nebo kombinovaná preparace (v místech, kde není faseta mělký oblý schůdek či tangenciální preparace v indikovaných případech u mladších jedinců)

+ Nižší cena ve srovnání s metalokeranickými a celokeramickými korunkami (vykoupeno ovšem nižší estetikou)
+ Možnost opravy abrazí poškozeného povrchu kompozitní fasety přímo v zubní ordinaci


- Nízká otěruvzdornost (abraze) plastových faset a opotřebování jejich povrchu pravidelným čištěním (novější světlem polymerované materiály jsou v tomto směru kvalitnější)
- Vysoká míra ulpívání škodlivého mikrobiálního zubního plaku na plastovém povrchu faset (plasty jsou k bakteriím přátelské)
- Kovový povrch je dobrým tepelným vodičem a může se projevit citlivost zubů na tepelné podněty v místech, kde není kov převrstven pryskyřicí
ve srovnání s keramickými materiály horší estetika
- Po určité době změna odstínu faset (žloutnutí), protože plasty nejsou ve srovnání s keramikou tak odolné k působení vnějších vlivů (potravinová barviva, čaj, červené víno, kouření…)
- Na sliznici měkkých tkání se může projevit alergická reakce na plast, ze kterého jsou zhotoveny fasety

4. Metalokeramická korunka

Vysoce estetická a funkční zejména z hlediska dlouhodobé prognózy. Proto se dnes stala standardem mezi korunkami jak ve viditelném úseku chrupu, tak v místech, která nejsou na první pohled vidět.
Využití: prakticky u jakéhokoliv zubu ve výše zmíněných případech, kdy je zapotřebí nahradit ztracené zubní tkáně korunkou, protože je možné (nikoliv nutné) potáhnout keramickým pláštěm i žvýkací plochu zubů; pod částečné snímatelné náhrady, kde slouží též jako korunka sponová.
Preparace: na zaoblený schůdek 1,2-1,5mm

+ Výborná estetika
+ Životnost díky kovové konstrukci cca 10-15 let, někdy i více.
+ Na hladkém keramickém povrchu neulpívá škodlivý mikrobiální povlak a zubní kaz způsobující bakterie
+ Žádné změny zabarvení ani po dlouhé době od nacementování – keramický povrch je odolný k působení vnějších vlivů (potravinová barviva, čaj, červené víno, kouření…)
+ Nízká tepelná vodivost zaručuje, že citlivost na tepelné podněty je vzácná
+ Standard pro viditelné úseky chrupu i místa, která nejsou vidět.

- Keramická žvýkací ploška je tvrdší než vlastní zuby
- Není zcela „bezkovovou“ prací ve srovnání s celokeramickou korunkou, (biokompatibilita  kovů je stále otázkou)
- Složitá možnost opravy při poškození keramického povrchu
- Nedosahuje estetické dokonalosti celokeramické korunky (šedý kov pod vrstvou keramiky brání uplatnění jejích optických vlastností …)

5. Celokeramická korunka

Celokeramická korunka je považována za královnu mezi korunkami, bývá nazývána „korunkou korunek“, neboť je-li správně odborně zhotovena, pak ji i sám odborník mnohdy sotva rozezná od vlastního zubu! Celokeramická korunka představuje estetický vrchol současné stomatologické protetiky. Navíc je zcela "bezkovovou" prací - na keram,ické hmoty dosud nebyla popsána alergie na rozdíl od nejrůznějších pryskyřic a kovových slitin, přestože jsou schváleny pro užívání v ústní dutině. 
Jako základní a jediný materiál jsou použity keramické hmoty, které se – v náročném procesu výroby – individuálně přizpůsobují odstínu vlastních zubů. K definitivnímu cementování na preparovaný zub se používají rovněž barevně upravené speciální cementy.
Celokeramické korunky jsou nejen vysoce estetické, ale při vhodné indikaci, dodržení pracovního postupu př preparaci a výrobě dostatečně mechanicky odolné pro přední zuby i pro stoličky.
Celokeramických systémů je v současné době více a je možno je rozdělit dle technik, kterými jsou celokeramické korunky zhotoveny. V zubní laboratoři technika výroby spočívá ve vrstvení živičné keramiky na základní masu nebo dnes zřejmě nejčastěji na tvrdé zirkonoxidové jádro, případně se celokeramická korunka vyrábí lisováním. Nově je možné celokeramickou korunku vyrobit i přímo v ordinaci bez nutnosti zasílat otisk do zubní laboratoře a to v 1 návštěvě technikou frézování z keramického bloku. Ordinace však musí být vybavena drahou CAD/CAM technologií Cerec. Při tomto způsobu výroby celokeramické korunky odpadá nepříjemné otiskování, zhotovování provizorní korunky a 1-2 týdenní čekání až zubní technik korunku vyrobí. Korunku vyfrézuje robot na základě předchozího oskenování preparovaného zubu speciální kamerou.
Využití: prakticky u jakéhokoliv zubu, kdy je zapotřebí nahradit ztracené zubní tkáně korunkou; k estetické korektuře předních zubů
Preparace: na zaoblený schůdek 1-1,5mm

+ Excelentní estetický výsledek
+ Vynikající biologická snášenlivost s ohledem na nepřítomnost jakéhokoliv kovu
+ Minimální tepelná vodivost prakticky vylučuje citlivost na tepelné podněty
+ Na hladkém keramickém povrchu neulpívá škodlivý mikrobiální povlak a zubní kaz způsobující bakterie
+ Žádné změny zabarvení ani po dlouhé době od nacementování – keramický povrch je odolný k působení vnějších vlivů (potravinová barviva, čaj, červené víno, kouření…)
+ Vysoká pevnost a trvanlivost

- Vyšší cena?
- Náročnost a rozsah preparace zubu, kterou provádí zubní lékař i výroby – dokonalý cirkulární schůdek, otisk případně potřeba vybavení CAD/CAM technologií.

6. Částečné korunky

Pokud není zub poškozen natolik, aby bylo nutné zhotovit klasickou korunku, je možné použít vyrobit korunku částečnou. Částečné korunky se mohou dělit na polokorunky a tř

6. Částečné korunky

Polokorunky a čtvrteční korunky – mezi nimi jsou plynulé přechody. Klasické částečné korunky zhotovované ve 20.století se dnes již vidí zřídka, ale k částečným korunkám je též možné přiřadit inlaye, onlaye. Hranice mezi nimi jsou dnes díky novým technologiím plynulé a nejsou jednoznačně definované. Výsledkem je, že leckdo pod termínem onlay rozumí částečnou korunku obecně. Tato nejasnost má význam při vykazování zdravotním pojišťovnám, protože na korunky pojišťovny malou částkou přispívají, zatímco veškeré inlaye a onlaye jsou hrazeny výhradě pacientem.
Využití: zhotovují se tam, kde viditelná část zubu není destruována a lze ponechat s dostatečnou pravděpodobností, že určitou dobu vydrží - pak se tato část nepreparuje a zachová, tzn. při takové destrukci části zubu, kde již nelze zhotovit výplň, ale určitá část zubu je ještě zachovatelná, onlaye je možné využít ke zvyšování skusu.
Preparace: vždy individuálně podle konkrétní situace

+ „Minimálně invazivní“ preparace, která šetří tvrdé zubní tkáně

- „Okraj“, tzn. místo, kde přechází korunka či inlay na zub je prodloužený a prochází i mimo oblast krčku. Tento typ se proto dá zhotovit jen a pouze u pacientů s dokonalou ústní hygienou.
- Nižší mechanická odolnost (a z toho důvodu také životnost) ve srovnání s klasickou korunkou

7. Čepová korunka a korunka s kořenovou nástavbou

Čepové korunky zmiňujeme ze 2 důvodů:
a) Z historického důvodu - klasická čepová korunka se dříve zhotovovala i s kořenovým čepem jako jeden celek, tzv. „Richmondova korunka“, zejména u dolních řezáku a horních malých řezáků. Dnes se již tímto způsobem nezhotovuje. Chybí-li u endodonticky ošetřeného zubu velká část korunkové části, zhotoví se nejdříve kořenová nástavba – dříve litá v zubní laboratoři, dnes nejčastěji moderním způsobem s použitím čepu ze skelných vláken a dostavěním dostavbovým materiálem a teprve poté klasická korunka.
b) Renesanci zažívá obdoba čepové korunky v ordinacích vybavených CAD/CAM technologií Cerec, jako tzv. endokorunka, kdy se z keramického bloku vyfrézuje korunka zasahující svou vnitřní částí do části kořenového systému zubu, což zaručí vyšší stabilitu takto zhotovené práce a výbornou estetiku.

Využití: V případech, kdy je korunková část zubu (nad dásní) destruována v takové míře, že by na zbytku zubu korunka nenalezla dostatečnou oporu. Předpokladem zhotovení je vždy samostatné ošetření kořenového kanálku.
Kromě klasického dříve užívaného zhotovení kořenové nástavby na základě otisku odlitím kovové nástavby v zubní laboratoři se stále více uplatňují systémy aplikovatelné v ordinaci šetřící čas pacienta i lékaře – jedná se většinou o prefabrikované kořenové čepy buď tzv. aktivní tzn. jakýsi vrut se závitem (zakládají ovšem v kořeni zubu tlak a ten může později prasknout) nebo pasivní které se cementují do připraveného kořenového kanálku. Také materiál, ze kterého jsou zhotoveny, prochází vývojem – od starších kovových z nerezové oceli přes titanové k moderním skelným vláknům a keramickým čepů na bázi zirkonu.
Klasická kořenová nástavba odlévaná v laboratoři z kovu se dnes už téměř neužívá. Poměrně velká ztráta zubní tkáně, vyšší nákladnost laboratorní práce, jedna návštěva v ordinaci navíc a zvýšená náročnost s výrobou provizoria – to vše jsou nevýhody, které nejsou dostatečně vyváženy pozitivy tohoto řešení.

8. Teleskopická korunka

Je tvořena dvěma plášti (proto bývá také nazývána dvouplášťová nebo teleskopická), z nichž vnitřní je pevně nacementován na nabroušeném pahýlu a druhý je součástí snímatelné konstrukce snímatelného můstku.

9. Estetické fasety

Speciální typ zubních náhrad, v zahraničí označovaný většinou jako „veneers“. Podobně jako korunky částečné, nekryjí celý zub, nýbrž jen jeho přední část.
Využití: Jako estetická rehabilitace předních ploch zubů ve viditelném úseku chrupu, nejčastěji horních řezáků.
Diskolorace , tzn. změny barvy typu „skvrn“, které nelze odstranit vybělením, např. fluorózy nebo defektů způsobených tetracyklinem.

  • Alternativa velkých bílých výplní, které nemohou mít trvale tak vysoký estetický efekt.
  • Korektura „křivých zubů“ (do určité míry).
  • Korektura tvaru zubů (příliš úzkých, příliš krátkých).
  • Odstranění rušivé mezery (diastematu).
  • Oprava částečně odlomených zubů.
  • Odstranění defektů skloviny a zuboviny (erozí a pod.).

Fasety mají tloušťku (0,4 – 0,8 mm) a jsou většinou keramické, vzácně z fotokompozitního plastu.
Typy preparace: zub se jemně preparuje (jen 0,3-0,5mm!) na přední plošce viditelného úseku chrupu, takže pacient přichází jen o minimum vlastní tvrdé zubní tkáně na rozdíl od postupu při zhotovení celokeramické korunky.
Velmi náročné zhotovení fotokompozitní fasety může udělat zubní lékař v jedné návštěvě přímou metodou na pacientovi tzv. „z volné ruky“ nebo je možné fasety zhotovit po sejmutí otisku ve spolupráci se zubní laboratoří ve dvou návštěvách. Poslední metodou je zhotovení faset frézováním z keramického bloku CAD/CAM systémem Cerec. Fasety se připevňují adhezivní technikou

+ Vynikající estetický efekt.
+ Vynikající biologická snášenlivost.

- Nelze je zhotovit u stoliček, u lidí, kteří skřípou zuby, poruch skusu, klínovitých defektů, nekvalitní skloviny.

Autor: MUDr. et MUDr. Martin Neumann, www.MujZubar.cz - ZUBNÍ CENTRUM PETŘINY