Slovník pojmů

Abraze - opotřebení tvrdých zubních tkání mechanickými vlivy

Absces - ohraničený zánět ve formě dutiny vyplněné hnisem. Léčba je chirurgická - incize

Afta - časté slizniční onemocnění charakteru drobných puchýřků

Akutní - značí okamžitý, náhlý vznik onemocnění

Alergie - imunologická reakce organismu na spouštěč, tímto antigenem mohou být potraviny, léky, pyly apod. - vždy je nutno upozornit lékaře

Alveolitis - zánět lůžka po extrakci zubu, nejčastěji po vybavení zubu moudrosti. Projevuje se intenzivní bolestí 2-3 dny po výkonu.

Amalgám - slitina stříbra, rtuti a dalších kovů vzniklá za studena dlouhá desetiletí sloužící jako definitivní zubní výplňový materiál. Blíží se doba zákazu používání tohoto materiálu v zubním lékařství.

Anestetika - látky, které slouží k místnímu znecitlivění při zubním ošetření

Anestezie celková - anesteziologem regulovaný stav bezvědomí, v kterém mohou probíhat složitější chirurgické výkony

Ankyloglosie - částečné nebo úplné anomální spojení jazyka s podjazykovou krajinou

Ankylóza čelistního kloubu - srůst dolní čelisti s kostí spánkovou, který znemožňuje pohyb dolní čelisti

Anomálie - značí nepravidelnost nejčastěji v počtu nebo postavení zubů. Tento stav se obvykle řeší za pomoci ortodontické léčby

Antibiotická léčba - specifická medikamentózní terapie bakteriálně infekčních onemocnění, která jsou na daná antibiotika citlivá.

Antrotomie - chirurgické otevření čelistní dutiny v rámci diagnostického či léčebného postupu

Apexifikace - umělá stimulace uzávěru kořenového hrotu u zubu, který ještě nemá definitivně uzavřený kořenový kanálek

Artralgie - bolestivost čelistního kloubu ze zánětlivých i nezánětlivých příčin

Arzen - ve stomatologické minulosti užíván pro devitalizaci zubu- "umrtvení zubní dřeně" - dnes se již nepoužívá

Augumentace - řízená kostní regenerace, která slouží k zvětšení objemu kostní tkáně zpravidla využívaná v zubní implantologii

Bělení zubů -  tzv. bleaching je technika, která umožňuje změnit - zesvětlit přirozenou barvu zubů. Tato metoda může probíhat v ordinaci - tzv. profesionální ordinační bělení zubů či jako tzv. domácí bělení , kdy si pac. aplikuje účinnou látku v nosičích sám.

Bite-wing - RTG zubní vyšetření, které odhaluje skryté kazy

Bond - vazebný prostředek, který zvyšuje vazbu mezi tvrdými zubními tkáněmi a výplňovým materiálem- nejčastěji fotokompozitem

Bruxismus - "skřípání zuby" - opakované přetěžování zubů díky mimovolnímu zatínání a zvýšené svalové tenzi

Candidóza - slizniční onemocnění vyvolané přemnoženou mykotickou infekcí

Cementy - výplňové stomatologické materiály, které se dnes používají nejvíce jako výplně v dočasném chrupu nebo jako materiály provizorní a podložkové

Citlivé zubní krčky - zvýšená citlivost zubních krčků na chlad, teplo, kyselé či sladké - lze ošetřit bariérovými krycími prostředky či výplní

Cysta - uzavřená patologicky vzniklá dutina s různým obsahem v měkkých či tvrdých tkáních, kterou je vhodné chirurgicky odstranit

Dentální hygiena - praktické provádění léčebných a preventivních výkonů typu odstraňování zubního kamene, odborné čištění zubů, provádění lokální fluoridace, úprava výplní, instruktáž správné ústní hygieny a další

Dentání implantáty - náhrada jednotlivého zubu či zubů pilířem, který je zaveden do kosti. Implantáty jsou nejčastěji vyrobeny z čistého titanu ve tvaru šroubu. Účelem je pacienta ošetřit funkčně a esteticky tak, aby nedocházelo k poškození stávajícího chrupu. Implantáty také slouží k fixaci zubních náhrad.

Dentavia - zubní cesta, cesta ke krásnému a zdravému úsměvu

Dentitio difficilis - obtížné prořezávání zubů moudrosti charakterizované bolestí, otokem a ztíženým otevíráním úst.

Devitalizace zubní dřeně - nekrotizace -"umrtvení" zubní dřeně chemickými prostředky - nejčastěji paraformaldehydem s lokálními anestetiky

Diskopatie - onemocnění čelistního kloubu, které má svůj původ v postižení kloubního disku

Dlahování - řeší nejčastěji fixaci parodontologicky uvolněných zubů

Edém - lokalizovaný nebo generalizovaný otok

Egalizace - chirurgický výkon na kosti čelisti, který slouží k ohlazení nebo úpravě nerovností a nepravidelností

Elektrokauter - vysokofrekvenční elektropřístroj, který slouží k provádění chirurgických zákroků řezem, koagulací nebo jejich kombinací. Kontraindikace jeho použití u pacientů s kardiostimulátorem.

Endodoncie - léčba zubů ošetřením kořenových kanálků a jejich následným zaplněním kořenovou výplňovou hmotou tzv. sealerem a gutaperchou. Slouží k léčbě zánětu zubní dřeně či zánětu v okolí zubu.

Extrakce - je chirurgický výkon, jehož cílem je vybavení zubu ze zubního lůžka. Chirurgická extrakce je komplikovanější chirurgický výkon, kterým se vybavují zuby neprořezané do dutiny ústní. Oba typy výkonů probíhají nejčastěji v lokální anestezii.

Fluor - je prvek, který hraje důležitou roli v prevenci zubního kazu. Chemicky vázaný ve formě fluoridů je důležitou komponentou prostředků dentální hygieny.

Fluoridové tablety - jsou náhradním prostředkem systémové fluoridace. Jsou předepisovány dětskými lékaři nebo stomatology jako nástroj prevence zubního kazu u dětí.

Fluoróza - je jedním z projevů chronické intoxikace organismu flourem. Nejčastější změny jsou patrné jako bílé skvrny na sklovině zubů.

Foetor ex ore - synonymem zápachu z úst z různých příčin.

Fokální infekce zubního původu - označeno onemocnění vzdálených orgánů v přímé souvislosti s infekčními ložisky v dutině ústní.

Fotopolymerace - způsob vytvrzení dentálních materiálů UV světlem o specifické vlnové délce - tzv. lampy

Galvanické dráždění -  chronické dráždění vzniklé na základě elektrochemické koroze kovových dentálních materiálů v místech, kde se nachází spára či kontakt různých kovových materiálů.

Gangréna dřeně - infikovaná nekróza zubní dřeně. Její léčba spočívá v endodontickém ošetření zubních kořenových kanálků.

Gingivektomie - chirurgický výkon, který odstraňuje část měkkých tkání, které kryjí pravé či nepravé parodontální choboty.

Gingivitis - zánětlivé změny gingivy - dásně

Glosodynie - stavy charakterizované pálením či svěděním jazyka a často provázené suchostí v ústech.

Granulomy zubní - lidově "zubní váčky" jsou obrannou reakcí okolí zubu na pronikající infekci zubního původu. Léčba spočívá v endodoncii.

Gutaperča - stomatologický výplňový materiál používaný k zaplnění kořenových kanálků v rámci endodontické léčby.

Hemangiom - je stomatologický výplňový materiál používaný k zaplnění kořenových kanálků v rámci endodontické léčby.

Herpes - je častým postižením integrity kůže virového původu charakteru puchýřků a bolestivých erozí. Vzniku herpetické infekce na kůži nebo rtu předchází potíže s virovými příznaky.

Hypoplazie zubních tkáně - je charakterizována poruchou tvorby skloviny a dentinu. Nejčastěji vzniká jako důsledek onemocnění v dětském věku.

Cheilitis - onemocnění rtu nejčastěji zánětlivé etiologie

Chronický - táhlý, vleklý, dlouhodobý - nejčastěji se spojuje se zánětem

Implantát  - náhrada chybějící tkáně či orgánu cizorodým materiálem - ve stomatologii nejčastěji náhrada zubu šroubovým či čepelkovým pilířem, který je vyroben z čistého titanu.

Incize - Protnutí měkkých tkání řezem - skalpelem či elektrokauterem.

Kaz - lat. caries je infekční onemocnění tvrdých zubních tkání, jež ohrožuje, pokud není ošetřen, životnost zubu.

Klínovité defekty - defekty tvrdých zubních tkání v krčkových partiích zubů způsobené zpravidla nesprávnou technikou horizontálního čištění, velkým tlakem či použitím nevhodných pomůcek pro ústní hygoienu

Kofferdam - latexová či silikonová blána sloužící k udržení suchého pracovního pole při zubním ošetření

Kolemčelistní zánět - je infekce nejčastěji zubního původu, která se šíří do okolních prostorů tkání obličeje. Projevem je otok, bolest, zvýšená teplota. 

Kolika slinná - zduření příslušné slinné žlázy na základě ucpání jejího vývodu. Doprovázena je silnou bolestí a zduřením oblasti. Léčba je chirurgická.

Kompomery - skloionomerem modifikované pryskyřice - stomatologický výplňový materiál

Kompozita - materiály složené z anorganického plniva a organického pojiva - pryskyřičné části. Tyto výplňové materiály tuhnou dnes nejčastěji fotopolymerací. Kompozita jsou nedílnou součástí estetické stomatologie.

Kořenové kanálky - dutina v zubu, která obsahuje nervově-cévní svazek. Počet kořenových kanálků je různý v závislosti na typu zubu. Pokud dojde k infekci v kořenovém systému zubu je nutno provést endodontické ošetření.

Kryoterapie - léčebná metoda, která k destrukci patologicky změněných ložisek využívá extrémně nízkých teplot

Kyretáž - chirurgický výkon prováděný na parodontu zubu - tj. tkání, které jsou se zubem v těsném kontaktu.

Laser - světelný paprsek nízkovýkonového laseru má biostimulační účinek na buněčný metabolismus ve tkáních. Pozitivně ovlivňuje proces hojení a regenerace.

Leptání - příprava tvrdých zubních tkání pro vazbu s výplňovými materiály.

Luxace dolní čelisti - stav, kdy kloubní hlavice dolní čelisti opustí kloubní jamky do patologické pozice. Terapií tzv. "vykloubení" je manuální repozice. 

Matrice - je prostředek nutný ke zhotovení výplně u zubu, kterému chybí některá z jeho stěn. Její užití znemožňuje spojení výplně se sousedním zubem.

Měřící snímek - RTG snímek, který slouží k ověření délky kořenového kanálku. Dnes častěji nahrazen apexlokátorem, který délku kanálku stanoví elektronicky měřením tkáňového odporu.

Mezizubní kartáček - malinký kartáček tvořený jednou osou osazený štětinkami, uzpůsobený tak aby se u dásně dal prostrčit mezerou mezi dvěma zuby. Každodenním používáním odstraňujeme plak z mezizubních prostor a tím předcházíme vzniku zubního kazu, krvácení dásní a pozdější paradentóze.

Modely - modely chrupu v protetice slouží k výrobě zubních náhrad

Mukokéla - retenční cysta drobné slinné žlázky. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění.

Nádor- tzv. novotvar charakterizovaný ireverzibilní změnou tkáně převážně ve smyslu jejího nekontrolovatelného růstu. Léčba je specializovaná, komplexní a probíhá nejčastěji za asistence klinických odborníků.

Neuralgie - náhlá, záchvatovitá bolest v oblasti periferního nervu. V oblasti obličeje je to nejčastěji trojklanný nerv -n. trigeminus.

Névy pigmentové - lidově "mateřská znaménka" - barevně ohraničená ložiska na kůži i sliznici, která vznikají přeměnou melanocytů. Jejich sledování je doménou kožního lékaře.

Obrna lícního nervu - je obraz jednostranné parézy se vyznačuje ochrnutím mimického svalstva v postižené oblasti - tvář na této straně obličeje zůstává nehybná. Diagnostika a řešení těchto potíží spadá klinickým odborníkům.

Onkologie¨- obor zabývající se léčbou, prevencí a etiologií nádorových onemocnění

Ormocery - organicky modifikovaný keramický výplňový materiál, který je svým užitím podobný fotokompozitům

Ortodoncie - je samostatný stomatologický obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou tvarových a funkčních nepravidelností chrupu, lidově "rovnáním zubů".

Ortodontická léčba - řeší pomocí snímacích i fixních ortodontických aparátů dentální a skeletální anomálie. Doporučení k ortodontické léčbě je většinou směřováno od praktického stomatologa specialistovi v ortodoncii.

Oseointegrace - je vyjádřením kostního hojení resp. přijetím implantátu přímým strukturálním spojením s kostí alveolu čelisti.

Osteomyelitis - zánětlivý proces, který se difúzně šíří čelistní kostí

Osteosyntéza - je chirurgická metoda spojení zlomených kostí, kdy se po repozici fragmentů provede jejich fixace pomocí drátu či titanových destiček a šroubů

Ostitis - lokalizovaný zánět kosti. Projevuje se trvalou bolestí a lokálními příznaky. Léčba je kombinovaná chirurgicko-medikamentózní.

Ošetření kořenových kanálků - viz endodoncie

Parapulpální čepy - bývaly nejčastěji samořezné či cementované mikrošrouby, které sloužily ke kotvení plastických dostaveb u rozsáhlejších výplní zubů.

Parodont - je tvořen gingivou (dáseň), periodonciem (parodontální vazy), zubním cementem na povrchu kořene a alveolární kostí. Poškození těchto tkání rezultuje v parodontitis.

Parodontální chobot - pravý je spojen s destrukcí alveolární kosti , nepravý vzniká zbytněním gingivy. V aktivním chobotu jsou známky probíhajícího zánětu , v neaktivním nejsou známky akutního zánětu tolik patrny

Parodontitis - zánětlivé postižení parodontu - viz parodont. Existence množství typů a rozdělení.

Parotitis epidemica - příušnice, nejčastější forma zánětu příušní žlázy způsobená infekčním virovým onemocněním nejvíce postihuje děti předškolního a školního věku.

Pečetění fisur - je profylaktickou metodou proti zubnímu kazu. Spočívá v aplikaci tzv. pečetidel na povrch skloviny. Aplikuje se nejvíce u dětí.

Periapikální kyretáž - je chirurgický výkon, kdy se odstraňují zánětlivé změny kosti a granulační tkáň z oblasti kořenového hrotu, bez jeho zkrácení.

Periimplantitis - komplikace v dentální implantologii, definována jako ztráta kosti na podkladě zánětu v okolí implantátu. Může vést až ke ztrátě implantátu. Léčba je podobá léčbě parodontitidy.

Píštěl - syn. fistula - vtažené slizniční či kožní nálezy chronického původu, které souvisejí s trvajícím zánětlivým procesem v jejich okolí.

Plnění kořenového kanálku - završení endodontické léčby zaplněním kořenového systému těsnícím materiálem obvykle gutaperčou a sealerem.

Podložka - vrstva materiálu, která se aplikuje na spodinu kavity pod vlastní výplň (lidově plombu). Její funkcí je izolovat proti termickému a chemickému dráždění.

Poextrakční komplikace - potíže sledující stav po "vytržení" zubu - zlomení zubu při extrakci, odlomení stěny zubního lůžka, poškození sousedního zubu, komunikace do čelistní dutiny, trvající krvácení, poranění nervu a další…

Poruchy vývoje zubů- vznikají v době vývoje a růstu zubních tkání. Nejčastěji jde o anomálie ve smyslu počtu zubů, tvaru a místa jejich prořezání.

Povlak jazyka - rozeznáváme fyziologický a patologický (zmnožený), který je charakterizovaný lokálním zmnožením ústní mikroflóry - barva se mění od bělavé po hnědou. Terapie je komplexní, kde spolupracuje stomatolog s praktickým lékařem.

Preprotetická chirurgie - soubor chirurgických výkonů, kterými se upravují nevhodné anatomické poměry na protézních ložích čelistí tak, aby bylo možno zhotovit - funkční a esteticky přijatelné zubní náhrady.

Prevence - soubor opatření, jejichž cílem je předcházet vzniku onemocnění - např. instruktáž ústní hygieny.

Profylaxe - ochranné procedury, které jsou aplikovány v době, kdy hrozí konkrétní onemocnění, např. fluoridace, která chrání proti zubnímu kazu.

Progenie - je charakterizována zvětšením dolní čelisti ve všech rozměrech tak, že patrnou dominantou je překus dolních řezáků.

Protetika - stomatologický obor, jehož cílem je funkčně a esteticky nahrazovat ztráty zubu či zubů.

Provizorní materiály - slouží k dočasnému krytí vypreparovaných kavit, event. ke krytí dezinfekčních či jiných vložek v zubu - nejčastějším materiálem jsou organické tmely, pryskyřice nebo cementy.

Puplitis- zánět zubní dřeně, existence mnoha typů

Recall - systém pravidelných kontrol a preventivních prohlídek, které jsou cíleny ke konkrétním potížím pacienta

Resekce - nejčastěji jako resekce kořenového hrotu charakterizovaná snesením hrotové části kořene a odstranění zánětlivého ložiska

Resorpce - nejčastěji jako fyziologická resorpce kořene u dočasných zubů

Retence - schopnost udržet zubní náhradu nebo výplň mechanicky či chemicky na požadovaném místě.

Sialoadenitis - zánět slinné žlázy. Etiologicky může jít o zánět původu virového, bakteriálního, mykogenního či zánět aseptický tj. primárně neinfekční.

Sialolithiasis- existence slinných kamenů. Nejčastější lokalizace je ve vývodu podčelistní slinné žlázy.

Sinusitis - zánět vedlejších nosních dutin, nejčastěji je postižena čelistní dutina a to jednostranně či oboustranně.

Skloionomerní cement - GIC angl. glass-ionomer-cement - používán jako moderní fixační, výplňový nebo podložkový materiál.

Sklovina - je nejtvrdší tkáň v lidském těle, jako svrchní vrstva zubu slouží jako ochranná bariéra proti zevním vlivům i zubnímu kazu

Suprakonstrukce - se nazývá kovová či titanová konstrukce, která je základem protetické náhrady nejčastěji ve spojení s ošetřením implantáty.

Synkopa - náhlá ztráta vědomí nejčastěji na podkladě hypotenzního stavu či ortostatického kolapsu.

Tetracyklinové zuby - tvarové a barevné změny na dočasném i stálém chrupu způsobené podáváním tetracyklinových antibiotik v dětském věku.

Trepanace alveolu - provizorní chirurgický výkon na kosti alveolu prováděný zejména v minulosti ve speciálních případech pro umožnění odtoku zánětlivého exsudátu v oblasti hrotu kořene.

Úrazy zubů - se rozdělují na poranění vlastního zubu či závěsného aparátu. Konkrétní řešení se stanoví na základě rozsahu poranění. Časté je ošetření na specializovaném pracovišti.

Verruca - lidově bradavice - časté onemocnění kůže či sliznice charakteru drobného výrůstku - etiologie onemocnění je virová infekce

Via - latinsky cesta

 Vitální exstirpace dřeně - odstranění veškeré zubní dřeně z korunkové i kořenové části dřeňové dutiny a kořenového kanálku.

Xerostomie - suchost v ústech vzniklá na různém podkladě.

Záněty mízních uzlin - nejčastěji vznikají na podkladě strepto-stafylokokové infekce a projevují se v oblasti hlavy nejčastěji zduřením a bolestivostí podčelistních lymfatických uzlin.

Zlomeniny - syn. frakturyčelistních kostí vznikají nejčastěji jako následek úrazu v oblasti obličeje. Terapie náleží specializovanému pracovišti.

Zubní kámen - je charakterizovaný pevným a barevně odlišným mineralizovaným povlakem na zubu. Je faktorem ovlivňující vývoj parodontózy - parodontitis. Léčbou je jeho odstranění.

Zubní kaz - lat. caries dentis - nejčastější choroba charakterizovaná jako demineralizační proces tvrdých zubních tkání na podkladě infekce kariogenními mikroorganismy.