Lidské zuby jsou prý stejně tvrdé jako zuby žraloka
Toto zjištění je podle vědců značně překvapivé, vzhledem k odlišnému složení těchto zubů, napsal server sci-news.com. Tým se dlouhodobě zabývá studiem žraločích zubů, jejich napodobením by v budoucnu mohly vzniknout nové zubní protézy z přirozenějšího materiálu než jsou ty současné.
"Chtěl jsem toto (srovnání) provést již dávno. Několik let zkoumáme biomineralizaci na Univerzitě Duisburg-Essen. Naším hlavním cílem je zjistit efekt inorganických minerálů na biologické systémy, jako jsou zuby, kosti a lastury. Je známo, že žraloci mají sklovinu, která se skládá z velmi tvrdého minerálu fluoroapatit. Dosud žádný vědec však tento minerál nezkoumal za pomoci vyspělých chemických a fyzikálních metod," řekl podle sci-news.com Matthias Epple z Univerzity Duisburg-Essen.
Němečtí vědci analyzovali uspořádání, velikost a základní vlastnosti krystalů fluoroapatitu v zubech různých druhů žraloků, které mají i odlišný způsob napadání kořisti. Tým poté zjistil, že chemické a krystalografické složení zubů je podobné u všech zkoumaných druhů žraloků, ačkoliv například žraloci mako tělo kořisti "roztrhnou" a žraloci tygrovaní "naříznou".
"Lidská sklovina obsahuje o něco měkčí minerál, hydroxyapatit, který je přítomný také v kostech," uvedl Epple. Když jeho tým porovnal tvrdost zubů lidí a žraloků, zjistil, že jejich robusticita je stejná.
"Je to kvůli speciální micro- a nanostruktuře našich zubů. Krystaly v lidských zubech mají speciální uspořádání a jsou spojeny proteiny, které zabraňují prasknutí v rámci celého zubu", vysvětlil podle sci-news.com Epple.
Tým nyní pokračuje s výzkumem žraločích zubů. "Bylo by úžasné, pokud bychom někdy v budoucnu mohli opravovat lidské zuby materiálem, který je přirozenější než dnešní provizorní řešení," uzavřel Epple.
Zdroj: Zpravodajství ČTK 3.8.2012
Sdílet:
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou.
18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.
4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.