Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

I. Endodoncie - úvod

Pod pojmem endodoncie či endodontické ošetření rozumíme ošetření kanálkového systému a dřeňové dutiny zubu. Provádí se při nevratných poškozeních zubní dřeně a při zánětech v okolí hrotu zubu...

Úvod

Endodoncie

Endodontickou léčbou rozumíme ošetření kanálkového systému a dřeňové dutiny zubu. Provádí se při nevratných (irreverzibilních) onemocněních zubní dřeně (pulpy) a zánětech v okolí hrotu zubu (periodoncium). Cílem enddontického ošetření je odstranit postiženou tkáň zubní dřeně a nahradit jí vhodnou kořenovou výpní. Předpokladem úspěšného ošetření je řádné pročištění kanálků a jejich následné hermetické uzavření, aby se zabránilo dalšímu průniku bakterií do periodoncia.

Podrobněji o onemocněních dřeně a jednotlivých fázích ošetření pojednává další díl.  Pro pochopení významu endodontického ošetření je nutná znalost stavby zubu - uspořádání dřeňové dutiny a kořenových kanálků (viz. obrázek).

Stavba zubu

Zub se dělí na korunku, krček a kořen. Cévy a nervy vstupují do zubu v oblasti hrotů kořenů (apexů), procházejí kořenovými kanálky, které se od apexu směrem ke korunce rozšiřují. V korunkové části ústí do dřeňové dutiny. Zubní dřeň je tvořena řídkou vazivovou tkání, která obsahuje krevní a mízní cévy a také nervy. Anatomie kořenových kanálků je poměrně nepravidelná . Například horní šestky mají 3 kořeny a 3-4 kořenové kanálky, dolní řezáky 1 kořen a 1-2 kanálky. Vzácně může být  kořenových kanálků více než je kořenů zubu, a to mnohdy znesnadňuje provedení řádného endodontického ošetření.

Ke kosti je zub připojen vazivovou tkání vyplňující úzkou štěrbinu mezi kořenem pokrytým zubním cementem a kostí (periodontální štěrbina). Směrem ke korunce, kde končí kost, přechází vazivo do dásně.

Nejčastějším důvodem pro endodontické ošetření je bolestivý zánět zubní dřeně vč. nervu neboli pulpitida. Zánět ve dřeni většinou vzniká průnikem bakterií z včas neléčeného kazu do dřeňové dutiny. Onemocnění probíhá s rozdílně vyjádřenými příznaky (intenzivní bolest  bývá ve většině případů) a vede nakonec k odumření (nekróze) zubní dřeně/pulpy. Někdy ale dojde k odumření dřeně zubu zcela bez příznaků. Kromě toho dřeň může odumřít i v důsledku úrazu, chronického fyzikálního nebo chemického dráždění (popisuje se u nedostatečně vytvrzených světlem tuhnoucích materiálů). V takovém případě se odumřelá dřeň může infikovat krevní cestou (při infekci v jiné části těla) a rovněž může způsobit zánět v okolí hrotu kořene.

Zvláštní a méně obvyklou cestou průniku infekce je tzv. retrográdní pulpitida, kdy se bakterie dostávají do dřeňové dutiny přímo otvorem, kudy vstupují do zubu cévy a nervy (foramen apicale). Tento případ nastává u pacientů s pokročilou parodontitidou (parodontózou), kdy dochází ke ztrátě spojení mezi kostí a zubem a směrem od dásně vzniká jakási "kapsa", která se v důsledku působení bakterií a jejich toxinů neustále prohlubuje až dosáhne oblast apexu (hrot zubu) a mikroorganismům se tak otevře cesta do kanálkového systému. Tento stav je vzácnější a znamená často ztrátu postiženého zubu.

 

Autor:  MUDr. Radek Hulička, Jablonského 446, 379 01 Třeboň a MUDr. Martin Neumann - www.MujZubar.cz, publikováno 15.05.2007 v rubrice Endodoncie, aktualizováno 6.6.2011


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou. Podle odborníků více než 90 % lidí, které lékař před výkonem pošle nejdřív na zubní hygienu, nepoužívá mezizubní kartáček, což je základní problém, protože samotný kartáček není schopen vyčistit vše.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.