Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

II. Jak probíhá zhotovení korunky v ordinaci? Jak dlouho korunka vydrží?

Pro standardním způsobem tzn. ve spolupráci se zubní laboratoří zhotovenou korunku je zapotřebí dvou návštěv v u zubního lékaře, vyjímečně více. Co je náplní práce v těchto 2 návštěvách, jaké mohou nastat potíže po nacementování korunek a jaká je jejich životnost?

1. návštěva:

Pokud se bude zhotovovat korunka fasetovaná, metalokeramická nebo celokeramická, měl by se nejdříve vybrat odpovídající barevný odstín. Zejména celokeramické korunky dnes dokáží tak dobře imitovat vlastní, zub, že je i odborník na první pohled sotva rozezná od původního zubu. Vybrat správnou barvu bývá někdy velmi náročné, protože barva vlastního zubu je složena z více barevnými odstínů. Barva se většinou vybírá podle vzorníku (viz obr.). Jen v některých ordinacích jsou vybaveni speciálním přístrojem – spektrofotometrem pro dokonale přesné změření správného odstínu. Ideální je, aby si zubní technik sám prohlédl barvu sousedních zubů v ústech pacienta. Tak je možné dosáhnout skvělých výsledků. Nelze-li např. z důvodu vzdálenosti zajistit, aby technik zuby pacienta viděl osobně, lze situaci v ústech pacienta vyfotografovat digitálním fotoaparátem a zaslat např. e-mailem do laboratoře.
Před samotnou preparací zubu se často snímá otisk, aby se na základě tohoto otisku mohla později zhotovit provizorní korunka, která bude v ústech v době, než se zhotoví v laboratoři korunka definitivní.
Poté se provede místní znecitlivění a důkladně se odstraní veškeré zubní tkáně postižené kazem (viz obr.). Oblasti blízké zubnímu nervu se podloží speciálním materiálem a následuje aplikace dostavbového materiálu (viz obr.). Následně je možné přistoupit k vlastní preparaci zubu. Při té se zub separuje od kontaktu s ostatnímu zuby, získá se prostor do skusu a zajistí se mírně kónický tvar (a úhlem sbíhavosti, mezi 6 a 12 stupni). U endodonticky ošetřených zubů je vhodné předem umístit do kořenového kanálku čep pro zajištění lepší mechanické odolnosti. Preparace se provádí vysokootáčkovým nástrojem s diamantovými brousky a zub se dobře chladí vodou, aby se nedošlo k trvalému poškození zubního nervu, který je velice citlivý na teplo. Tvar pahýlu se přizpůsobuje původnímu tvaru zubu tak, aby mezi povrchem pahýlu a zubním nervem zůstala zachována dostatečně silná a pokud možno rovnoměrná vrstva dentinu.
Před vlastním otiskováním se ještě provádí tzv. retrakce gingivy, při které se do „dásňového žlábku“ zavede speciálním roztokem napuštěné vlákno nebo kroužek a zajistí se tak přesnost otisku v místě okraje korunky.

Otisk jako spojovací článek mezi ordinací a zubní laboratoří
Až na výjimky, kdy se korunka zhotovuje frézováním přímo v ordinaci systémem Cerec, se toto mistrovské dílo vytváří v laboratoři. Je tedy třeba dodat zubnímu technikovi detailní obraz situace v ústní dutině pacienta. To se technicky řeší provedením přesného otisku v ordinaci, podle nějž se vytvoří sádrový pracovní model. Čím přesnější je otisk, tím lépe pak korunka na zubu „sedí“.
Aby měla korunka správnou výšku, potřebuje zubní technik také otisk protější čelisti a registraci pacientova skusu.
Podle těchto podkladů vč. informací o požadovaném odstínu pak mohou zubní technici simulovat původní situaci v ústech a to za využití artikulátoru. Jak zubní technici vyrábějí korunku, to je předmětem jiného článku našeho portálu ZUBY.cz. V každém případě to vyžaduje maximální přesnost práce a obvykle to trvá 4 až 8 dnů.

Provizorní ochrana preparovaného zubu
Preparovaný zub je třeba ochránit před vnějšími vlivy, než se v ordinaci při příští návštěvě nasadí definitivní korunka. Už jen prosté dýchání ústy by bylo pro pacienta po odeznění místní anestezie extrémně nepříjemné, protože obnažený dentin nechráněný sklovinou je velmi citlivý. Provizorní korunka, které preparovaný zub v mezidobí chrání, navíc zajišťuje ochranu zubního nervu před vznikem infekce. Dobře zhotovená provizorní korunka kromě toho dovoluje v těchto několika dnech na zub i skousnout a ve viditelných úsecích chrupu zajistí také uspokojivý estetický vzhled zubu.

Ústní hygiena:
Pokud používáte dentální nit nebo mezizubní kartáčky, pak prostor provizoria raději těmito pomůckami nečistěte, protože by se mohlo snadno uvolnit. Provizorium je upevněno pouze provizorním cementem, který se dá potom poměrně snadno odstranit. Také žvýkáte-li rádi žvýkačky, měli byste se tohoto tréninku žvýkacího svalstva dočasně vzdát a totéž platí pro lepkavé pokrmy, které „vytahují plomby“.

 

2. návštěva - nasazení korunky


Sólová korunka nebo menší můstek se za normálních okolností může definitivně nasadit již ve druhé návštěvě v ordinaci. Při fixaci korunky není nutné místní znecitlivění i když v tomto aspektu existují individuální rozdíly, neboť každý člověk je jinak citlivý. U sólové korunky ve viditelných úsecích chrupu se může stát, že je ještě zapotřebí upravit odstín. V takovém případě, zejména není-li zubní laboratoř v dosahu ordinace, mohou být nutné další návštěvy.

Přibližně 1-2 týdny po první návštěvě vyzkouší zubař zhotovenou korunku v ústech, přitom zkontroluje:
-jestli má korunka správnou výšku vzhledem k protějším zubům
- jestli je ve správném kontaktu se sousedními zuby,
- jestli je dobře vytvarovaná vzhledem k sousedním zubům,
- jestli esteticky vyhovuje, tzn. má správný odstín a harmonicky splývá s řadou ostatních zubů.
Je možné, že zubní lékař na korunce provede ještě nějaké menší úpravy. Korunka totiž nesmí být při skusu ani příliš vysoká (předčasný kontakt se zubem v protější čelisti), ani příliš nízká (mezera mezi zuby). Musí mít také optimální kontakt se sousedními zuby, aby se v mezizubních prostorách pokud možno nezůstávala potrava.
Zvláštní pozornost věnuje zubní lékař tomu, aby korunka přesně dosedla na preparovaný zub. A také tzv. okrajovému uzávěru, tzn. okraji korunky u krčku, kde přechází v zub. Pokud by korunka nepřiléhala k preparovanému zubu s maximální přesností, brzy by vznikly nové zubní kazy a zánět dásně.
Jestliže korunka vyhovuje všem zmíněným požadavkům, definitivně se upevní na preparovaný zub, přesněji řečeno „nacementuje“ speciálním fixačním cementem nebo jinou technikou lepení.
Někdy se ve druhém návštěvě nasadí korunka jen provizorně pomocí provizorního cementu. To se dělá zejména v těch případech, kdy obroušený zub příliš citlivě reaguje, zejména na chladové podněty. V takovém případě může zubař korunku definitivně fixovat až s odstupem poté, co potíže ustoupí. Pokud potíže trvají, je pak možné provizorně upevněnou korunku bez problémů opět sejmout a případně ošetřit zubní kanálek.

 

Potíže, které mohou nastat po nacementování korunky

Po nacementování korunky do úst je zapotřebí si na novou situaci nějaký čas zvykat. Člověk v ústech citlivě vnímá i sebemenší prostorové a tvarové změny. Přestože to není pravidlem, mohou nastat po nacementování korunky určité potíže s navykáním na novou situaci, což může být způsobeno několika důvody. Zubní nerv může být např. již před ošetřením mírně podrážděný přítomným zubním kazem a na zatížení způsobené proběhlým ošetřením (preparace, otisk, cementování atd.) pak reaguje zvýšenou citlivostí. Každý člověk má navíc jiný práh pro vznik bolesti...

Typické potíže, které mohou po nacementování korunky nastat, jsou:

- Citlivost na teplotu, zejména na studené, líčí pacienti nejčastěji. Trvá-li citlivost na teplo a chlad jen několik sekund, můžeme to považovat za „normální“. Během několika dnů či týdnů by potíže měly ustoupit. Důležité je, aby měl pacient pocit, že citlivost postupně spíše slábne než sílí. Jestliže však bolest po tepelném podnětu trvá celé minuty, objevuje se spontánně, sama od sebe nebo dokonce její intenzita sílí, je možné, že došlo k zanícení zubního nervu a pak je nutné ošetření. V takovém případě je zapotřebí se co možná nejdříve obrátit na zubního lékaře.
- Pocit napětí a změna pocitů při kousání je považována za normální reakci a většinou se upraví během 1-2 dnů.
- Pacient má pocit, že je korunka příliš vysoká. V prvních několika dnech to může být jen subjektivní pocit vyvolaný tím, že se nový zub opět normálně namáhá. Pokud by vám však připadalo, že se ostatní zuby při skusu vzájemně nedotýkají tak jak mají, určitě se vydejte k vašemu zubaři. Na porušení správné výšky skusu reaguje žvýkací aparát velmi citlivě. Snížení korunky o necelý milimetr může přinést okamžitou úlevu.
-Zub s nasazenou korunkou bolí při skusu, bolí spontánně sám od sebe, v noci se budíte bolestí nebo vám připadá, že je zub mírně pohyblivý. To již jsou příznaky, že nastal vážnější problém a je bezpodmínečně třeba co nejdříve navštívit zubní ordinaci.

Hygiena ústní dutiny, aneb i korunka potřebuje každodenní péči
Lidé si někdy myslí, že zubu, na kterém je korunka, už se nemůže nic stát, když zubní kaz nemůže postihnout keramiku nebo kov. To je sice pravda, neboť bakterie způsobující zubní kaz mohou způsobit škody jen na organickém materiálu, ale že by se zub s korunkou nebylo třeba čistit? To je mylná úvaha, protože korunky, i když zcela kryjí viditelné části zubu, mají jedno slabé místo, jakousi „Achillovu patu“: okraj, tedy přechod mezi korunkou a vlastním zubem. Jestliže pacient místo důkladně nečistí, pak v této oblasti může brzy vzniknout zubní kaz. Kromě toho se na povrchu korunek usazuje a hromadí plak stejně jako na vlastních zubech. Plak dráždí dáseň a může vyvolávat její zánět. I nadále je tedy nutné udržovat dokonalou hygienu pomocí zubního kartáčku a dentální nitě, jestliže nechcete, aby musel zubní lékař zub i s novou korunkou brzy vytrhnout!

Poznámka k ústní hygieně:
Máte-li v ústech levnější korunku fasetovanou plastem a ne keramikou, rozhodně dbejte na to, aby vaše zubní pasta obsahovala co nejméně abrazivních látek. Jinak hrozí, že vám po pár letech začne prosvítat kov.

 

Trvanlivost korunek

Nebylo by seriózní tvrdit, že korunky jsou „nesmrtelné“ a „vydrží navěky“. Takové tvrzení patří do reklamy, ale ne do zubní ordinace. Každá plod lidské práce má svou životnost, extrémně namáhané zubní korunky nevyjímaje.
Je ale bohužel velmi časté, že představa pacientů je jiná. Domnívají se, že když si za zhotovení korunky zaplatí, budou mít nadosmrti klid, aniž by museli cokoliv dělat. Někteří zubaři na otázky typu „Vydrží mi korunka / můstek / implantát nadosmrti? odpovídají: „Uvědomte si, jak dlouho vám vzhledem - k vašemu věku - vydržel váš vlastní zub, když po „protéze“ požadujete, aby vydržela navěky…“

Nejčastější příčinou konce korunky, nebývá většinou samotný materiál, ze kterého je zhotovena, ale jiné důvody:
-Parodontitida – probíhající onemocnění dásní a závěsného aparátu zubů s destrukcí alveolární kosti. V takovém případě ať je na zubu korunka nebo ne, jeho životnost je omezena a závisí na mnoha jiných faktorech, jak dlouho zub v ústech vydrží. Proces může urychlit dráždění chybně zhotovenou či levnou korunkou.
-Nedostatečná nebo nesprávně prováděná hygiena ústní dutiny.
-Zub s ošetřeným zubním kanálkem („mrtvý zub“). U takových zubů se obecně dá očekávat kratší životnost. Podle zkušeností je jejich životnost po ošetření přibližně deset let, i zde jsou ovšem velké individuální odchylky směrem nahoru i dolů.
-Skřípání zuby (bruxismus).
-Levější typy korunek zhotovené z materiálů s nižší životností (plasty)
-Skousnutí na tvrdý předmět jako je kamínek v rýži, salátu, kost atd. je rizikové zejména je-li korunka zhotovena z keramiky, která je vysoce estetická, odolná proti obroušení, ale křehká. Nutno ovšem poznamenat, že v takovém případě by zřejmě došlo i k prasknutí či odlomení vlastního zubu, kdyby nebyl opatřen korunkou.

Pokud u pacienta nejsou žádná speciální rizika, může dobře zhotovená korunka vydržet velice dlouho – starší lékaři popisují extrémní případy, kdy vydržela přes 30 let, většinou je však zapotřebí počítat s životností 10-15let. Tato doba vychází ze zkušeností zubních lékařů. Pro posuzování neexistují žádné standardy. České zdravotní pojišťovny přispívají na zhotovení korunky jednou za 5 let, což je možné brát jako jakýsi požadavek minimální trvanlivosti korunky. Jediná studie zabývající se sledováním trvanlivosti zubních náhrad, která je autorům známá, byla provedena v Německu Prof. Kerschbaumem (Kolín nad Rýnem, 2000), kdy byl hodnocen reprezentativní vzorek 4363 korunek a 1664 můstků po dobu více než 25 let (1974 - 1999).

Čas uplynulý od odevzdání protetické práce

Funkčních (%)

95 % interval spolehlivosti

korunky

můstky

korunky

můstky

1 rok

99,8

99,7

99,6 - 100,0

99,4 - 100,0

5 let

94,1

97,5

92,7 - 95,5

96,6 - 98,5

10 let

83,3

86,6

80,9 - 85,6

84,3 - 88,9

15 let

68,3

72,2

65,3 - 71,3

69,1 - 75,3

20 let

48,4

50,2

45,0 - 51,9

46,6 - 53,9

25 let

28,6

27,7

25,0 - 32,1

24,0 - 31,4

Zdroj: prof. Dr. Thomas Kerschbaum, Köln, Studie über die Haltbarkeit von Kronen und Brücken


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.