Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

Halitosis - závan pekla II. aneb další příčiny zápachu z úst

V závěru minulého článku jsem vám milí čtenáři slíbil, že si příště (a to je právě teď) povíme, jak halitosis neboli zápach z úst souvisí s jídlem, kouřením, pitím alkoholu a s nemocemi našeho těla. Nejprve však musím důrazně připomenout, že zapáchající dech vzniká z devadesáti procent přímo v dutině ústní a mnohem méně častou příčinou chronického zápachu z úst jsou různě závažná onemocnění dýchacích cest, žaludku či jiných vnitřních orgánů.

Proto v případě, že vás někdo omráčí svým dechem, nepředbíhejte událostem a než dotyčnému necháte vytisknout parte, jemně ho upozorněte na soubor úkonů souhrnně označovaných jako "ústní hygiena". Zápach z úst totiž především způsobují bakterie, které mají schopnost rozkládat mikroskopické zbytky jídla usazené v ústní dutině v podobě tzv. plaku, přičemž vzniká celá řada těkavých a nepříliš vonných látek, jakou je kupříkladu sirovodík. Pokud se onen halitosista bude bránit prohlášením, že ovládá a dodržuje správnou ústní hygienu, protože si dvakrát denně strčí do úst zubní kartáček a minutu ho cumlá, doveďte ho prosím k nejbližšímu zubnímu lékaři či ještě lépe ik dentální hygienistce, která dotyčného velmi rychle vyvede z omylu. Zkrátka a dobře - základním receptem proti úpornému zápachu z úst je důsledná ústní hygiena s využitím dentální nitě či mezizubních kartáčků a kvalitní životospráva. Co se skrývá ve slovním spojení "kvalitní životospráva" už zde rozebírat nebudu - o tom pojednává skoro tolik článků, kolik je lidí, kteří je ignorují a vesele zapalují jednu od druhé, pravidelně zavlažují nikotin alkoholem a ještě k tomu nedodržují optimální pitný režim!

HalitosisSuchá huba - holé neštěstí!

Snad vás parafráze lidového rčení v nadpisu tohoto odstavce příliš nepohoršila - přesně totiž vystihuje jednu ze základních příčin zápachu z úst, kterou je nedostatek slin potažmo nedostatek "zdravých" slin. Ptáte se, kdy je slina zdravá? No přece když ve správném poměru obsahuje všechno co obsahovat má (tip redakce - máte skvělou záminku pro rande s nejbližším biochemikem libovolného pohlaví - za intimního osvětlení vám on či ona jistě vzrušeně pošeptá podrobné chemické složení sliny). Taková zdravá slina totiž v našich ústech působí jako přirozený dezinfekční roztok - to znamená, že úspěšně ztenčuje řady zlých mikroskopických breberek, které nezodpovědným konáním vytvářejí v našich ústech zápach a jiné nepřístojnosti. Upozorňuji, že na přemnožené zhoubné bakterie, které se v temných zákoutích zanedbaného ústního teritoria dosud nepotýkaly s žádným nástrojem ústní hygieny, však nestačí ani slina v té největší kondici.
Aby náš organismus mohl produkovat dostatečné množství správně namixovaných slin, potřebuje pravidelný a dostatečný přísun vody. (Poznámka - nejlépe doplníme vodu tak, že ji pijeme. Pozor! - pojem voda nezahrnuje podivné roztoky cukru a chemikálií, které jsou nám často nabízeny v TV reklamách.) Je tedy nanejvýš logické, že cokoliv vysušuje naše ústa a zbavuje náš organismus vody, napomáhá zároveň k množení nepříznivých mikroorganismů v našich ústech a tím podporuje halitosis.
Velmi účinnými "vysoušedly" jsou samozřejmě nechvalně proslulé škodliviny tabák a alkohol. Nikotin obsažený v tabáku dlouhodobě narušuje přirozené složení slin, které chrání zuby a dásně před vnějšími vlivy a výrazně se podílejí na trávení potravy. V důsledku narušení slin pak vznikají poruchy trávení a různá onemocnění úst, která jsou často doprovázena zapáchajícím dechem (o pachu tabáku nemluvě). Domníváte-li se, že alkoholem vhodně dezinfikujete ústní dutinu podle hesla čím více tím lépe, pak vás musím bohužel zklamat - alkohol negativně ovlivňuje bakteriální rovnováhu a vysušuje prostředí našich úst. Při odbourávání většího množství požitého alkoholu je navíc naše tělo nuceno vyloučit velké množství vody. Trpíte-li zápachem z úst, raději se ho tudíž nepokoušejte zbavovat ústní vodou s obsahem alkoholu, ani kloktáním slivovice.

Jídelníček pro halitosistu

HalitosisPro někoho, kdo zjistil, že svým dechem občas poráží vzrostlé stromy a převrací tramvaje, je dobré vědět, že některé potraviny podporují zápach z úst. Žádné jídlo samo o sobě však není příčinou chronicky špatného dechu - pokud samozřejmě nesnídáme, neobědváme a nevečeříme paličku česneku bez přílohy. Zdravá trávicí soustava, která mimochodem začíná již v ústech, si rychle poradí i se silným aroma mnohých oblíbených jídel. Delikatesně česneková svačinka je z někoho silně cítit ještě další den a z jiného slabě vyprchává jen pár desítek minut. V zásadě lze říci, že v případě chronicky špatného dechu je dobré omezit či vynechat konzumaci potravin, které obsahují přírodní sloučeniny síry, velké množství cukru, bílkovin a kyselinotvorných látek.
Zdrojem nemalého množství přírodních sloučenin síry (alespoň z hlediska svěžesti dechu) je například již zmíněný česnek, dále cibuloviny, kapustová zelenina (zelí apod.) a vajíčka.
Cukr je přímo raketovým palivem pro anaerobní bakterie, které v našich ústech vytvářejí zapáchající plyny. Překrývat nevalný dech bonbóny či žvýkačkami s obsahem cukru je tedy stejně pošetilé, jako vyhánět čerta ďáblem - po rychlém odeznění cukrátkového aroma je náš dech pochvíli ještě horší.
Výživou pro zápachutvorné bakterie jsou také bílkoviny, které navíc při trávení vydávají své osobité nepříliš úžasné aroma. Proto je někdy lepší, dát si ve společnosti jídlo bohaté na zeleninu, než třeba steak se sýrovou omáčkou a zmrzlinovým dezertem - pokud tohle menu ještě spláchneme pivem, může to být zvlášť odporné.
Zvláštní pozornost bychom měli věnovat kyselým, či spíše kyselinotvorným potravinám. Zvýšení kyselosti v ústech nad pH 6,5 totiž ústní bakterie z nějakého důvodu nesmírně vzrušuje a začnou se tudíž mnohem rychleji množit. Kyselé prostředí vytvářejí například koncentrované ovocné šťávy, zejména citrusové (a také tomatové) džusy, zvláště když jsou přislazené cukrem. Vůbec nejoblíbenějším bakteriálním afrodiziakem je bezesporu káva - nekontrolovanou konzumací kávy (zvláště na lačný žaludek) si můžete snadno vysloužit přezdívku "kávový dech". Potřebujete-li kofeinovou vzpruhu, vyzkoušejte raději čaj - je mnohem méně kyselinotvorný než tradiční černý mok. Světe div se, ale i v této souvislosti se potvrdilo, že nejlepším nápojem pro boj se zapáchajícím dechem je čistá voda, jelikož je neutrální a zamezuje vysoušení úst.

Uvidíme, co nadýcháte...

Větu uvedenou v nadpisu tohoto odstavce už možná brzo budeme běžně slýchat nejen od dopravních policistů, ale také od lékařů. Ne že by ošetřující lékaři začali pomocí proslulých balónků s trubičkou kontrolovat střízlivost svých pacientů - i když by to možná nebylo tak úplně od věci, ale vynalézaví vynálezci prý intenzivně pracují na chytrém přístroji, který podle našeho dechu pozná (chudák přístroj) zda máme zrovna zarděnky nebo cirhózu jater.
Už ve starověku si lékaři či spíše léčitelé povšimli, že nemoci je možno rozpoznat podle "vůně" dechu postiženého. Ve starobylých příručkách se například popisuje dech se závanem spáleného mléka, vyluhované kůže či zvětralé chmeloviny. Doposud se však tyto poznatky nepodařilo exaktně přenést do lékařské praxe způsobem, který by běžně umožňoval na základě dechové zkoušky stanovit přesnou diagnózu. Vědci však už jednoznačně prokázali, že každý patogenní mikroorganismus způsobující v našem těle nemoc na sebe drze upozorňuje charakteristickou chemickou stopou, která se dá mimo jiné vysledovat i v našem dechu. Jednou si tedy budeme pomocí kapesního dechového analyzátoru sami zjišťovat, zda jsme kupříkladu jen nachlazení nebo jestli právě umíráme na nějakou příšernou chřipku - představte si, že údajně až šedesát procent antibiotik se předepisuje zbytečně, protože na virová nachlazení doprovázená rýmou a kašlem vůbec neúčinkují! Doufejme, že takový přístroj bude už brzy běžně k dostání - byla by to opravdu úžasná pomůcka pro mnoho chronicky nemocných lidí. Například ti, co trpí astmatem by podle množství vydechovaného kysličníku dusíku mohli kdykoliv zjistit aktuální rozsah chronického zánětu svých plic a to by jim umožnilo naprosto přesné nastavení potřebné koncentrace steroidů v inhalátoru, což je zvláště pro těžké astmatiky doslova životně důležité.
Nezajímavá není bezesporu ani myšlenka, že by dechový analyzátor mohl rozpoutat mohutnou sexuální revoluci! Místo monogamně laděných obav, zda nás vyhlédnutá obět našich sexuálních tužeb náhodou nenakazí nějakou nepříjemnou či dokonce smrtelnou chorobou, dáme dotyčné jednoduše dýchnout!! To by mohlo vést až k rozsáhlým změnám morálních hodnot a sociologických struktur lidské společnosti a tedy k zániku civilizace tak, jak ji známe dnes!!! Taky mě napadá, že se zhroutí trh s prezervativy...

Nemocné tělo - nemocný dech

Pokud někdo pečlivě vyčerpal všechny možnosti uvedené v tomto i v předchozím článku a přesto v boji s Halitosis neuspěl, je načase, aby se zamyslel nad celkovým zdravotním stavem své tělesné schránky. Je-li naše tělo z nějakého důvodu příliš znečištěno jedovatými "odpadními" látkami, musí se to zákonitě odrazit i v kvalitě našeho dechu. Toxické látky jsou totiž neseny krevním řečištěm do plic, kde se do krve dostává kyslík a uvolňují se z ní odpadní plyny, které posléze vydechujeme. Pokud máme v krvi a tudíž v celém organismu přemíru nečistot, změní se tento přirozený čistící proces v ústní hyperventilaci zapáchajících tělesných splodin, kterou mimo jiné často doprovází též typicky ozvučená hyperventilace ještě horších splodin opačným koncem naší trávicí soustavy. Nedostatek pohybu, vody, spánku, zdravého jídla a pozitivního myšlení může tedy sám o sobě způsobovat potíže se zápachem nejen z úst.
Přetrvávající nežádoucí změna v kvalitě našeho dechu bez zjistitelných příčin v dutině ústní může signalizovat určité onemocnění vnitřních orgánů. Ve spojení s častými nevolnostmi a bolestmi v oblasti žaludku, ztrátou chuti k jídlu, nadýmáním, kyselým říháním apod. se může jednat například o zánět sliznice žaludku (gastritida), žaludeční nebo dvanácterníkový vřed či zánět jícnu. Trpíte-li často žaludečním reflexem, což je ono známé "pálení žáhy" způsobené částečně strávenou potravou, která se vrací ze žaludku zpátky do úst, může to být způsobeno uskřinutou kýlou.
Obecně lze říci, že zvláště zánětlivá onemocnění trávicí a také dýchací soustavy (rýma, angína, záněty nosohltanu, bronchitida apod.) jsou často doprovázena určitým zápachem z úst či dokonce z nosu a to mnohdy i přes veškerou snahu o důslednou ústní hygienu.
Výrazně špatným dechem se může přihlásit také onemocnění ledvin nebo jater. V případě narušené funkce těchto orgánů se totiž v těle mohou rychle hromadit toxické látky.
Poslední nemocí o které se v souvislosti s halitosis zmíním je diabetes mellitus, česky úplavice cukrová neboli cukrovka, která mimo jiné způsobuje dehydrataci organismu a sucho v ústech. Typický je také tzv. acetonový dech - tedy dech zavánějící jako chemické rozpouštědlo - při ketoacidóze, což je vážná komplikace cukrovky způsobená nadměrným štěpením tělesného tuku.

Přiznávám, že poslední odstavec není zrovna optimistickým závěrem článku, ale život má i své stinné stránky a kdyby nad námi ty stinné stránky nevisely jako Damoklův meč, byl by život příliš jednoduchý a ničeho bychom si nevážili - moc tomu sice nerozumím, ale říká se to.

Pro dnešek se s vámi vážení čtenáři loučím a to jak jinak, než heslem antihalitosistů - Ve zdravém těle zdravý dech!

David Mondok

Publikováno: 05.06.2004 v rubrice Ústní hygiena .
Autor:


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou. Podle odborníků více než 90 % lidí, které lékař před výkonem pošle nejdřív na zubní hygienu, nepoužívá mezizubní kartáček, což je základní problém, protože samotný kartáček není schopen vyčistit vše.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.