Hlavní strana Bolest zubůDětský chrupEndodoncieImplantátyKorunkyNávštěva zubní ordinaceOnemocnění dásníOnemocnění ústní sliznicePrevenceÚstní hygienaVýplně zubůZajímavostiZubní náhradyZuby a dásně v těhotenství

Amalgámová "sociální plomba" = časovaná bomba!

V poslední době je mnoha českými médii zmiňována úhrada amalgámových výplní z prostředků všeobecného zdravotního pojištění. Mnozí pacienti však v ordinacích zubních lékařů za amalgám stejně platí sami. Jak to tedy s tím amalgámem vlastně je?

Ministr zdravotnictví Leoš Heger se snažil vyjmout úhradu amalgámových výplní z tzv. nedózovaného (= zastaralého , nekvalitního a zdraví škodlivého) amalgámu z prostředků zdravotního pojištění. Politici populisticky orientované strany Věci veřejné tomu zabránili. Jsou to hrdinové nebo přispěli k dalšímu poškozování skupiny pacientů, která si v bláhové naději, že získá kvalitní ošetření, nechá tuto „sociální výplň“ zhotovit? Podle zubních lékařů, kteří chtějí poskytovat kvalitní a bezpečné ošetření na úrovni 21.století, platí druhá varianta. V čem je problém? Hlavní potíž spočívá v tom, že politici rozhodují a novináři píší o problematice, které bohužel sami mnoho nerozumí. Proto i těm jsou určeny níže uvedené informace.

Zdravotní pojišťovny rozlišují dva druhy amalgámových výplní (nesprávně „plomb“):

amalgámové výplně (nesprávně „plomby“)1) z tzv. nedózovaného amalgámu, který se skládá z prášku obsahujícího kovové piliny a volné silně toxické rtuti. Tyto dvě složky se musí ručně nebo pomocí přístroje k tomu určeného přímo v ordinaci smíchat a tak se získá definitivní výplňová hmota aplikovatelná do úst. Tento způsob přípravy výplňového materiálu je nepřesný, nebezpečný a zastaralý. Bohužel je to právě ten typ amalgámové výplně, která je stále hrazena z prostředků zdravotního pojištění…
Další skutečností hovořící proti používání nedózovaného amalgámu je skutečnost, že za výplň z něj zhotovenou platí pojišťovny v roce 2011 zubním lékařům částku 220,-Kč bez ohledu na velikost, tvar výplně a čas, který zubní lékař zhotovením výplně stráví. To je cena, která při dnešních cenách práce a dalších režijních nákladů ordinace, pokrývá přibližně jen 5-8minut času ve vybavené ordinaci. Asi všichni rozumní lidé chápou, že za tak krátkou dobu se kvalitní zubní výplň zhotovit nedá. Jinými slovy: aby se zubní lékaři, kteří tuto výplň stále zhotovují (a k tomu jsou systémem a určitou skupinou pacientů nuceni) vůbec uživili, musí zhotovení této „sociální amalgámové výplně“ lidově řečeno „odbýt“. Degradují tak svou práci na „zaplácávání děr v zubech“.


Již v roce 2008, kdy některé evropské země přistoupily k zákazu používání amalgámu, zveřejnila Česká stomatologická komora stanovisko, ve kterém se uvádí, že: „Nedostatek času na provedení výplně v kombinaci se zastaralým materiálem vede k nekvalitnímu provedení výplně s vysokou pravděpodobností její nízké trvanlivosti a vzniku dalších kazů. … Nedostatek času na provedení výplně v kombinaci se zastaralým materiálem vede k nekvalitnímu provedení výplně s vysokou pravděpodobností její nízké trvanlivosti a vzniku dalších kazůNejvětším rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu hrazená z veřejného zdravotního pojištění. … Archaickou přípravou s nepřesně odměřovaným množstvím rtuti a amalgámových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál…Východiskem je použití nadstandardního, tedy kapslovaného, dózovaného amalgámu, který minimalizuje manipulaci se rtutí, garantuje výrobcem přesně nastavený optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny. Alternativou mohou být také další estetické alternativní výplňové materiály“ (tzv. bílé plomby nebo keramické inleje).

Z těchto důvodů je odbornou veřejností považována výplň zhotovená z nedózovaného amalgámu za tzv. „sociální výplň“, vhodnou pouze pro pacienty v absolutní hmotné nouzi, kteří si nemohou dovolit kvalitnější zubní ošetření. Takto zhotovená výplň (nekvalitní materiál, nedostatek času lékaře) nejenže není v ústech moc hezká, ale může být příčinou vzniku sekundárního zubního kazu, bolestivého zánětu zubního nervu a zánětu tkání v okolí zubu, kolemčelistního zánětu, ztráty části či celého zubu extrakcí a nákladného následného ošetření pomocí korunky, můstku či implantátu...

2) dózovaný neboli kapslovaný amalgám, kde jsou obě složky již z výroby naprosto přesně předpřipraveny a uzavřeny v kapsli, která se bez potřeby kontaktu s jednotlivými složkami vloží do speciálního přístroje a ten během chvilky obě složky automaticky smíchá a připraví pro použití v ústech. Na zhotovení výplně z kvalitního kapslovaného amalgámu pojišťovny nepřispívají vůbec nic a pacient výplň hradí v plné výši. Tuto skutečnost pokládají mnozí zubní lékaři za diskriminační vůči pacientům, kteří chtějí dostat kvalitnější péči. Přispívají totiž do systému zdravotního pojištění stejně jako ostatní, ale dostávají zpět méně. Cena výplní z dózovaného amalgámu závisí na velikosti výplně, umístění, vybavení a dalších režijních nákladech ordinace a pohybuje se v současné době od 400,-Kč, spíše však od 600,-Kč za jednoduchou malou výplň výše. Poctivě zhotovená výplň z kvalitního dózovaného amalgámu respektuje původní tvar zubu, zajišťuje při dobré ústní hygieně dostatečnou ochranu před vznikem sekundárního zubního kazu, je dobře leštitelná a má dlouhou trvanlivost. Není příliš estetická, má kovový vzhled a bezpečnost je i zde stále ještě diskutována… Viz. jiné články věnované této tematice.

Diskuse dózovaný versus nedózovaný amalgám je navíc specifikem zřejmě ryze českým. Používání nedózovaného amalgámu bylo v USA doporučeno eliminovat již v roce 1984, tzn. téměř před 30lety, kdy ADA (Americká dentální asociace) vydala první doporučení k přechodu na kapslované formy tohoto materiálu. Ve většině vyspělých zemí světa se diskuse spíše vede o tom, zdali je vhodné nadále používat amalgám jako výplňový materiál vůbec. A to i ten dózovaný, o nedózovaném amalgámu nemluvě, ten je skutečně materiálem ze stomatologického středověku. Jedná se totiž o slitinu mědi, cínu, stříbra a rtuti. Nehledě na poměr, v jakém se tyto kovy v jednotlivých typech amalgámu nacházejí, nelze přehlédnout, že jsou všechny pro organismus potenciálně jedovaté. Skutečnost, že k jisté míře uvolňování těchto látek z amalgámových výplní do organismu dochází, nikdo nepopírá. Oficiálně se ale tvrdí, že je to množství malé… Hlavním důvodem, proč je stále amalgám využíván, je jeho levnost, trvanlivost a přesvědčení, že jeho negativní účinky nejsou zcela průkazné. Zastánci amalgámových výplní se stále na přechod k novým technologiím (fotokompozitní pryskřice, keramika) nechystají. Tvrdí, že stačí, když zubní lékař přejde na modernější způsoby práce s tímto materiálem (tzn. používání kapslovaného amalgámu, manipulace pomocí kelímku a pistole, strojová kondenzace) a tím se významně snižuje riziko intoxikace.  Jak je ale možné nařídit, že zubní ordinace musí být vybaveny účinnými separátory, protože by jinak docházelo ke znečišťování životního prostředí toxickými látkami z amalgámu, který se lidem odstraňuje z úst a přitom jednohlasně oznámit, že další aplikace amalgámu do lidských úst je považována za bezpečnou?

Jak vidět, problematika amalgámu je složitá a diskuse navíc může být rozšířena o dnes již potvrzenou tezi, že za vznik zubního kazu můžeme sami nesprávně prováděnou zubní hygienou. Škody takto vzniklé bychom proto měli hradit z vlastní kapsy a neměly by být hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění, které by mělo být vyhrazeno pro léčbu život a zdraví ohrožujících stavů.

Závěrem tohoto článku je potřeba varovat každého, komu záleží na vlastním zdraví, před nedózovaným zubním amalgámem hrazeným zdravotními pojišťovnami. Taková „sociální“ amalgámová plomba „zdarma“ je totiž pro zub a celý lidský organismus spíše časovaná bomba!

Publikováno: 4.6.2011 v rubrice Výplně zubů
Autor:
MUDr. Martin Neumann - www.MujZubar.cz


Sdílet:
8.3.2017 - 90 % lidí nepoužívá mezizubní kartáček
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou.

18.2.2017 - Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví
Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Studie se opírá o zjištění že ztráta zubů během života úzce souvisí i se stresem.

4.1.2017 - Genetika a dědičnost? Čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí
Hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu (zubní plak je živnou půdou pro bakterie) a tyto pak přijímají cukr z potravy. Poté bakterie přemění cukr na kyselinu a ta následně poškodí zubní sklovinu.